Budoucnost obyvatel domů v Přednádraží v Ostravě-Přívozu je velmi nejistá.

Budoucnost obyvatel domů v Přednádraží v Ostravě-Přívozu je velmi nejistá. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Plán integrace Romů: šance pro romskou elitu, nebo zbytečný dokument?

  • 455
Plán romské integrace, který v pondělí schválila vláda, si klade za cíl konec diskriminace Romů ve vzdělávání, bydlení a na trhu práce. Podle romisty Davida Tišera je správné, že nová strategie je krokem k vytvoření romské elity. Poslankyně Markéta Adamová však kritizuje, že se dokument zaměřuje zejména na již integrované Romy.

Strategii romské integrace do roku 2020 vláda schválila na návrh ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) (více čtěte zde). Není to první podobný dokument, kterým se Česko v minulosti snažilo řešit dlouhodobé znevýhodnění Romů. V čem se strategie na příštích pět let odlišuje od předchozích dokumentů a jak může situaci Romů v České republice zlepšit, se iDNES.cz ptal v anketě mezi odborníky a politiky, kteří se na oblast národnostních menšin orientují.

Džamila Stehlíková, bývalá ministryně pro lidská práva
Tato strategie je podle mého radikálně odlišná. Vznikala dlouho, dva roky, ale to jí jen prospělo. Poprvé ji vytvářeli sami Romové. Vznikly pracovní skupiny, které se scházely podle jednotlivých témat. Poprvé se na tvorbě podílela řada lidí z terénu, a spolupracovalo se s Agenturou pro sociální začleňování.

Bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková

Koncepce poprvé obsahuje konkrétní legislativní kroky, jak problémy řešit systémově. Pokud se tyto kroky do roku 2020 naplní, tak to podle mého názoru situaci opravdu posune. Koncepce také obsahuje kroky pro boj s diskriminací a anticiganismem, který u nás třeba před dvěma lety byl velký problém. 

Předchozí koncepce byly také vypracovány kvalitně, ale byly spíše deklaratorní, chyběly konkrétní legislativní kroky. V současnosti je evidentní větší politická vůle legislativně, tedy systémově, ty problémy řešit.

David Tišer, romista
Strategie, která byla v pondělí schválena, se od předchozích dokumentů liší. Zda je lepší, se teprve ukáže. Na rozdíl od dřívějších dokumentů se tentokrát skutečně soustřeďuje na tuto menšinu. Pro někoho je největším trnem pozitivní diskriminace, se kterou dokument do určité míry počítá. Osobně se ale domnívám, že bez té se nepohneme dál.

David Tišer, romský aktivista

Řada lidí tvrdí, že pozitivní diskriminace Romů u nás už je dávno, což ale není pravda. Žádné kvóty pro národnostní menšiny neexistují. Máme třeba stipendia pro romské studenty, ale to není pozitivní diskriminace. To je srovnávací akce, aby se romští vysokoškoláci měli šanci dostat na stejnou úroveň. 

Jestliže chceme něčeho dosáhnout a víme, že to závisí na vzdělání, tak holt musíme uměle vytvořit vzdělanou elitu, protože jejich děti pak už uměle studovat nebudou, jejich rodiče to po nich už budou přirozeně vyžadovat.

Markéta Adamová (TOP09), poslankyně a členka Výboru pro sociální politiku
Dokument navazuje na předchozí strategie, takže v jádru je podobný. Jsem ráda, že se nakonec oprostil od vyloženě jasných prvků pozitivní diskriminace, protože v původních pracovních verzích měl snahu posunout to tímto směrem. Oceňuji, že se pak tvůrci rozhodli v tom nepokračovat.

Markéta Adamová (TOP09)

Jestli má strategie šanci uspět samozřejmě závisí na tom, jak bude to, co je dnes na papíru, naplňováno v praxi. Nechci být úplně skeptická. Byla bych i sama proti sobě, protože všichni si určitě přejeme, aby se v této oblasti v České republice co nejvíce zlepšilo. Je to ale i otázka přesvědčení veřejnosti, že takovéto věci jsou důležité. Protože společnost je naladěna spíše opačně, protiintegračně. Mám pocit, že se v této oblasti dlouho už jen mluví.

Dokumentu bych vytkla to, že se zaměřuje na skupiny Romů, kteří už jsou dnes poměrně integrováni. Takže strategie nejde po těch nejhorších případech, po vyloučených lokalitách, kterých přibývá.

Martina Horváthová, občanské sdružení Slovo21
Tato strategie se mi zdá nová v tom, že skutečně a jasně formuluje požadavek na zrovnoprávnění Romů. Vláda si tak uvědomuje, že Romové jsou tu v inferiorním postavení a že je třeba posílit komunitu jako takovou. Strategie je pouze prvním krokem, tím jednodušším. Implementace opatření, která navrhuje, bude to nejtěžší a je potřeba, aby byl dostatek politické vůle, a to i na komunální úrovni. Opravdu záleží na tom, jestli obce budou mít sílu a finance na to, aby ta opatření realizovaly. Rozhodně ještě není vyhráno ani z deseti procent.

Poslankyně Lenka Kohoutová (ODS)

Lenka Kohoutová, expertka ODS pro sociální oblast
Strategie, které doposud byly schválené, nebyly účinné. Současným dokumentem pan ministr Dienstbier říká, že budeme mít dva metry na lidi, kteří na tom jsou finančně špatně podle toho, zda jsou to Romové, nebo ne. Nedokážu úplně říct konkrétní odlišnosti této strategie. Obecně levicové vlády více rozdávají.

Žádná takováto strategie ale nikdy nepomůže, pokud nebudeme přistupovat ke všem stejně. Finančně zvýhodňovat zaměstnávání Romů je špatně. Obecně zvýhodňujeme všechny seniory, zdravotně postižené, maminky s dětmi bez ohledu na etnicitu, ale neměli bychom se zabývat pouze jednou menšinou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video