Francouzi chtějí postavit mimo zákon kohokoli, kdo by si dovolil popírat jakoukoli genocidu. Ač to není primární idea diskutovaného zákona, Turecko to považuje za diplomatický útok. Země půlměsíce totiž nikdy oficiálně neuznala genocidu páchanou na arménském obyvatelstvu v průběhu první světové války.
Vládu okolo Recepa Erdogana zaujala myšlenka primátora Ankary, který by formu protestu rád vedl více v symbolické rovině. Melih Gokcek navrhuje, aby se hlavní město zbavilo všech názvů ulic, které mají něco s Francií společného. Z map by tak zmizely všechny De Gaullovy, Pařížské i Štrasburské ulice, všímá si kanadský Montreal Gazette.
Zákon o popírání genocidy pohoršil TureckoPremiér Erdogan upozorňuje na sporné body francouzské historie. |
Druhý návrh ankarského primátora by už Francouze mohl mrzet víc. Navrhuje totiž, aby se hned vedle francouzské ambasády postavil pomník, který bude upomínat na všechny Alžířany "zmasakrované Francouzi" během alžírského boje za nezávislost mezi lety 1954 a 1962.
Alžírsko se už proti využívání historických faktů z nedávné bolavé historie ohradilo. Jeho předseda vlády podotkl, že Turecko bylo v době konfliktu členem NATO a samo nepřímo podporovalo bojující francouzské jednotky.
Diplomatický bojkot
Francouzský zákon prošel dolní komorou 22. prosince, na což Turecko zareagovalo stažením svého velvyslance ze západoevropské země a zákazem vstupu francouzské armádě do tureckého vzdušného prostoru i vod. Nyní se čeká na slovo senátu, který se vyjádří 23. ledna.
Turecko uznává, že při vojenských operacích pod Kavkazem v letech 1915 až 1917 zahynulo mnoho Arménů, ale tvrdí, že to bylo půl milionu obětí a výsledek chaosu vyvolaného boji. Už dobová svědectví ale hovořila o cíleném masakru na základě národnosti. Nejen Arménie označuje vraždění za genocidu, jíž padlo za oběť na 1,5 milionu lidí.
Francie v roce 2001 přistoupila na termín genocida a nyní chce trestat až rokem vězení a pokutou až 45 000 eur (přibližně 1,1 milionu korun) každého, kdo by to popíral, píše ČTK.
