Záhada Aniččiny minulosti přinesla další otázky: Kolik dětí v Česku žije v podobném utajení? A jak se něco takového může v civilizované zemi vůbec stát?
Patrně jde o naprostou výjimku, oslovení odborníci se totiž s něčím podobným ve své praxi zatím nesetkali. Vyloučit takové případy ale nemohou.
"Pokud se dítě narodí jinde než ve zdravotnickém zařízení, kde mu je vystaven rodný list, v podstatě se vyhne evidenci. Bez toho ale rodiče nemohou žádat úřady o sociální podporu, včetně porodného nebo rodičovských dávek," řekla iDNES.cz ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.
Důvodem, aby se úřady začaly o osud dítěte bez registrace zajímat, tak může být jenom podnět okolí nebo širší rodiny.
"Je fascinující, že si v případě Aničky ničeho nevšimli ani sousedé. V menších městech to tak vždy fungovalo," komentovala pro iDNES.cz Michaela Marksová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Totožnost třináctileté dívky nezná ani policie, která po ní pátrá v okolí Brna. Anička utekla z brněnského Klokánku poté, co ji policie odebrala její opatrovnici Kláře Maurerové kvůli týrání sedmiletého Ondřeje. - více zde
Prvňáky, kteří nepřijdou k zápisu, nikdo nehledá
Komunikace úřadů ale zdaleka nefunguje ani po narození dítěte v běžné porodnici. Z evidenční sítě se může "ztratit" i dítě s rodným listem.
"Před rokem 1989 hlásily porodnice novorozence dětskému lékaři automaticky. Dnes se o to musí postarat rodič, a pokud to neudělá a nebude chtít dát dítě očkovat, nikdo je hledat nebude," uvedla Marksová, podle níž by neškodila větší provázanost úřadů.
Stejně děravý je systém i v případě povinné školní docházky. "Žádná centrální databáze neexistuje, a tedy ani spojka mezi školními odbory a matrikami. Pokud své dítě někdo nepřihlásí k zápisu, systém to nemá šanci dohledat," dodala odbornice z ministerstva práce a sociálních věcí.
Nízký dohled úřadů je podle ní důsledkem převratu v roce 1989. "Svoboda byla tehdy na prvním místě a zásahy státu do rodiny se považovaly za nepřípustné. Díky tomu vznikly počátkem 90. let i naprosté nesmysly, jako zrušení oznamovací povinnosti lékařů při podezření na týrání dítěte. To naštěstí napravila novela před pěti lety," upozornila Marksová.
Odborníci: Všímavé okolí rozhoduje
Pozornosti sociálních pracovníků unikají nefunkční rodiny také častým stěhováním. "Úřady ale o takových dětech vědí," řekla iDNES.cz Olga Šteinerová z Fondu ohrožených dětí.
Týrané děti z navenek spořádaných rodin tak musí "spoléhat" na všímavost okolí. Právě lhostejnost může podle Michaely Marksové vést k podobným tragédiím.
