Uplynulo bezmála pět let od chvíle, kdy mexický prezident Felipe Calderón vyhlásil "válku" drogovým kartelům. Tehdy promluvil ve svém rodném státě Michoacan na západě mnohamilionové středoamerické země, v němž operuje i kartel La Familia Michoacana.
Pod rouškou křesťanské organizace se skrývá jedna z největších překupnických skupin, jež se specializuje na pašování kokainu a pervitinu. Posledních několik měsíců stál v jejím čele José de Jesus Mendez Vargas. Toto jméno si ale pamatuje jen málokdo. Většina lidí ho zná jako El Changa nebo Opičáka.
INFOGRAFIKAMexické drogové kartely  |
Před časem vláda vypsala na Opičákovu hlavu odměnu ve výši 30 milionů pesos (asi 42 milionů korun).
Ostatně Mendes Vargas toho o hlavách zřejmě věděl celkem dost. La Familia je pověstná dekapitací protivníků. V roce 2006 se představila veřejnosti právě tím, že její členové hodili několik uťatých hlav na parket jedné diskotéky v michoacánském Uruapánu.
Minulý týden však muži zákona Mendeze Vargase zajali bez jediného výstřelu v Aguascalientes v centrální části země. Opičák byl převezen k výslechu, jeho společník Servando Gómez, známý El Profe (Prófa), s nímž v prosinci převzal vedení kartelu, však zůstává i nadále na svobodě.
I na El Brada Pitta došlo, skončil za mřížemi
Mexičtí policisté ukázali veřejnosti tvář člena drogového kartelu Marca Antonia Guzmána (uprostřed). (16. června 2011)
Dopadení Opičáka následovalo jen několik dnů po zajetí jiného drogového mafiána Marka Antónia Guzmána zvaného Brad Pitt. Čtyřiatřicetiletý Mexičan řídil ozbrojené složky nechvalně proslulého kartelu Juaréz.
Už podle názvu gangu, jenž odkazuje na město s největším počtem vražd na světě, je patrné, že ani El Brad Pitt není žádné neviňátko.
Přezdívka po hollywoodské hvězdě ho zdobí několik let. Pojmenovali ho tak druhové z kartelu po shlédnutí filmu Spy Game, kde skutečný Brad Pitt hraje agenta CIA. Guzmán je mu prý velmi podobný a člověk by podle nich rozdíl skoro nepoznal. Lidé mimo kartel tento názor kupodivu příliš nesdílejí.
Jen loni zemřelo přes 15 tisíc lidí
Úmrtí spojená s drogami rostouI přes vládní boj s narkomafií problémy v zemi nemizejí. Kupříkladu zatímco severomexický stát Chihuahua hlásil v roce 2007 244 mrtvých ve spojení s drogami, loni už bylo obětí 4 427. Právě v tomto státu je i město Ciudad Juarez, kde od roku 2006 zemřelo už skoro 7 000 lidí. Dalšími rizikovými oblastmi jsou státy Sinaloa, Michoacan a Guerrero. |
Prezident Calderón má z červnových úlovků jistě radost. Není se co divit. "Válka" proti drogovým gangům navenek velké úspěchy neslaví, i když je do ní nasazeno přes 50 tisíc vojáků.
Vláda se sice zaslouženě holedbá, že za posledních pět let zabavila ohromné množství drog i zbraní a dopadla celou řadu narkomafiánů, počet obětí spojených s drogami však dramaticky vzrůstá.
Podle oficiální zprávy mexických úřadů (poslední verzi veřejnosti představily v polovině ledna) zemřelo v souvislosti s drogami od prosince 2006 do konce roku 2010 celkem 34 612 lidí. Do poloviny letošního června tento počet vzrostl o další zhruba 4 000, uvedla britská stanice BBC podle odhadů mexických médií.
Loňský rok byl vůbec dosud nejkrvavější od vyhlášení boje. Vládní dokument informuje o 15 273 obětech. Řadí se k nim členové gangů, unesení lidé, vojáci a policisté i náhodní účastníci přestřelek v ulicích mexických měst.
Většina obětí přišla o život při popravě. Vždyť také neuplyne ani týden, kdy by se v mexickém tisku neobjevila zpráva o nalezení dalších zohavených těl lidí, kteří padli do rukou drogovým bossům. Podle dokumentu při popravě zemřelo 89 procent všech obětí. Dalších 9 procent zahynulo při potyčkách mezi kartely a dvě procenta ukončila svůj život v boji s armádou a policií.
Kartely bojují hlavně mezi sebou
Vláda v dramatickém nárůstu počtu obětí vidí úspěch své protidrogové politiky. "Gangy cítí oslabení a obracejí se proti sobě," řekl mluvčí vlády Alejandre Poire. Zatímco dříve kartely spolupracovaly, teď se staly soupeři. Třeba Los Zetas jsou nyní na kordy s členy El Golfo kvůli cennému území na hranicích se Spojenými státy. A v Chihuahuavě spolu zase o moc zápasí kartely Juarez a Sinoa.
Pro většinu Mexičanů je však Calderónova protidrogová politika zklamáním. Zabavení tun drog je jedna věc, jenže to běžný obyvatel takřka nevnímá. Za to však cítí každodenní strach, když pouští své dítě do školy nebo když se sám vypravuje do práce. K přestřelkám leckdy dochází na rušných ulicích za bílého dne.
Řada analytiků také nespatřuje velké úspěchy vládního tažení proti gangům. V mnoha oblastech narkomafie převzala kontrolu nad městy i okolím, kde jim jdou na ruku zkorumpovaní policisté. Také kvůli mohutnému provázání kartelů s policií Calderón nasadil do akce tolik vojáků. Snaha je to téměř sysifovská. Drogový byznys přes všechna úskalí královsky vynáší - ročně okolo 13 miliard dolarů. A s tím se těžko loučí.
