Každý občan má právo kontaktovat instituce EU a získávat dokumenty ve svém národním jazyce, což podle Smlouvy EU musí platit i po rozšíření. To ale k jedenácti stávajícím jazykům přinese nejméně osm nových řečí.
"Evropská unie nemá jinou volbu, než ctít vícejazyčnost a rozvíjet výuku jazyků", říká představitel EK Jesús Martínez. "Ve skutečnosti se ale hlavním dorozumívacím jazykem v unijních úřadech stane angličtina, která se od vstupu severských zemí stále více prosazuje v Bruselu," míní úředník.
Ten označil za štěstí, že Smlouva Evropské unie vylučuje oficiální nadvládu jednoho jazyka nebo skupiny jazyků. Líbí se mu i to, že angličtina nikdy nebude mít v několika metropolích EU výsadní postavení.
Češi na tom nejsou s řečmi nejlépe
Ze dva roky starých údajů Národního zdělávacího fondu a Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že téměř čtyřicet pět procent obyvatel Česka ovládá pouze svou rodnou řeč. A rozhovor v angličtině je schopno vést pouze patnáct procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů se nedomluví ani německy, francouzsky či španělsky.
Češi tak v jazykových znalostech stále výrazně zaostávají za obyvateli zemí Evropské unie. Například v Nizozemí mluví anglicky téměř sedmdesát procent obyvatel a v Belgii více než jedna polovina populace. Žádný světový jazyk neovládá jen 23,2 procenta Nizozemců a 32,3 procenta Belgičanů.
I když jsou na tom Češi s anglickým jazykem na štíru, stejně v jeho znalosti předčí své severské sousedy. Poláků se totiž anglicky domluví jen necelých pět procent.
Nejlépe si přitom v Shakespeareově jazyce vedou čeští vědci, tvůrčí pracovníci a pedagogové.
Aby jazyk přežil, musí jím mluvit alespoň 100 tisíc lidí |
Globalizace nezruší jen hranice mezi státy, ale setře i rozdíly mezi jednotlivými národy. Podle vědců je do budoucna vážně ohrožena až polovina národních jazyků. Experti organizace UNESCO říkají, že konkrétní národní jazyk má jistotu, že přejde z jedné generace na druhou, jen pokud jím hovoří nejméně sto tisíc lidí. Polovina z 6800 jazyků světa přitom připadá jen na osm států. Těmi jsou Papua-Nová Guinea, Indonésie, Nigérie, Indie, Mexiko, Kamerun, Austrálie a Brazílie. |