"Něco takového může přijít i do Česka. Situace je taková, že je tady napětí, obavy a strach. A je jen otázka času, kdy to bouchne," míní romský aktivista Ivan Veselý ze sdružení Dženo. Násilnosti podle jeho názoru může spustit rasové napadení či důsledky vládních reforem.
Nepokoje nevylučuje ani ředitelka odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Jitka Gjuričová. "Můžou nastat, když stát nebude vyvíjet skutečně masivní intervence, aby lidé nezůstali v sociálně vyloučených lokalitách a měli šanci dostat se do běžné společnosti," uvádí.
Sociolog Ivan Gabal, jehož tým před pěti lety ghetta zmapoval, upozorňuje, že se sociální vyloučení v Česku prohlubuje a mezigeneračně přenáší. Pokud by stát přestřihl sociální síť, mohla by se následně situace vyhrotit. Nepokoje je však podle něj těžké předvídat.
Snižování sociálních dávek považuje za rozbušku možných násilností i Marie Gailová, ředitelka sdružení Romodrom, které lidem v ghettech pomáhá. "Nemyslím si, že by to tady bylo ve velkém, ale až ženské nebudou mít co dát do hrnce, tak by to mohlo nastat. Když vás zaženou do kouta a nic nemáte, tak to člověka hází do deprese a agresivity. Samozřejmě je to i jejich vina, ale potřebují pomoc," tvrdí.
Gailová za velký problém považuje, že ve vyloučených lokalitách roste generace, která neví, co je to práce. "Zejména ve velkých ghettech v severních Čechách a na severní Moravě je první generace kluků a holek, kteří vyrostli v prostředí, kde neviděli nikoho pracovat," souhlasí Gabal. Politici se podle něj k těmto problémům otáčí zády.
Vládní expertka britský scénář v Česku nepředpokládá
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková naopak soudí, že v nejbližší době k britskému scénáři v Česku nedojde a rozhodně prý ne v takovém měřítku. "Nicméně je bohužel pravda, že řadu předpokladů, které byly naplněny v Británii, můžeme nalézt i v některých českých sociálně vyloučených lokalitách," uvádí.
Ve 26 chudinských čtvrtích pomáhá lidem s bydlením, vzděláním či zaměstnáním Agentura pro sociální začleňování, která spadá právě do působnosti Šimůnkové. Zmocněnkyně však upozorňuje, že po desetiletí hromaděné problémy nelze vyřešit přes noc.
Nepokoje v českých městech neočekává ani antropolog Ladislav Toušek ze Západočeské univerzity v Plzni, který se problematikou sociálního vyloučení zabývá. "Pochybuji o tom. Situace je výrazně odlišná. České lokality jsou výrazně menší a nejsou tolik izolované. Lokality v Anglii jsou daleko rozsáhlejší a svým způsobem jsou to světy samy pro sebe, které mají vlastní lokální ekonomiky," míní.
V úle může zahučet, ale včely nevyletí, myslí si pracovník Člověka v tísni
Vznik násilností nepředpokládá ani Jan Černý, ředitel programů sociální integrace organizace Člověk v tísni. "Stačí sice pár excesů, někam vletí pár lahví a úl začne hučet. Nemyslím si, že by to mohlo přerůst do té míry, že roj včel vyletí a někoho pobodá," říká. Zmiňuje ale, že romskou menšinu pojí silný pocit sounáležitosti a její členové velmi citlivě vnímají příkoří, které se někomu děje třeba na druhém konci republiky.
V ghettech a jejich okolí prý dochází k drobné kriminalitě, bitkám a srocením, ale nestojí za nimi takové emoce jako nyní za kanálem La Manche. "Vybavuji si, že před dvěma lety v ústeckých Předlicích stály na jedné ulici proti sobě desítky lidí s klacky. Jednalo se ale o spory dvou klanů," dodává Černý.
Podle šéfky ministerského odboru Gjuričové nepokoje v anglických městech způsobila především frustrace potomků imigrantů, kteří nemají rovnocenné postavení. "Jsem přesvědčená, že Velká Británie rezignovala na masivní snahy integrovat tyto lidi do společnosti. Je to ale typické obecně pro západní společnosti, že se tito lidé velmi těžko dostávají z nižší třídy do vyšší," uvádí odbornice.
Mladým výtržníkům podle ní chybí v jejich rodinách pozitivní vzory. Situaci by prý zlepšily především úpravy vzdělávacího systému.
