Kancléřka Merkelová především uvítala rozhodnutí české vlády připojit se k fiskálnímu paktu. Ten je dohodou většiny zemí EU o odpovědné rozpočtové politice. Má přispět k větší stabilitě eurozóny v případě dalších hospodářských krizí. Český podpis bude mít symbolický charakter, opatření paktu by se na Česko měla podle vlády vztahovat až ve chvíli, kdy země zavede euro.
Lobkovický palácMerkelová při jednání se Sobotkou potvrdila zájem Německa na odkoupení Lobkovického paláce v Praze. "Já vidím tu možnost jako otevřenou, ale teď bude záležet na tom, jestli se nám podaří vyřešit všechny technické problémy, které jsou s tímto spojeny," nechal se také slyšet Sobotka. Podle něj je jednou z komplikací například vyčíslení ceny u historického paláce. Lobkovický palác není pro Němce důležitý jen jako sídlo pražské ambasády, které si musí pronajímat, ale má pro ně i velký symbolický význam. Na podzim 1989 na jeho zahradě našlo útočiště asi 4 000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR. O prodeji budovy jednají obě země již řadu let, ale k obchodu zatím nedošlo. Prodej Lobkovického paláce měl být součástí větší transakce mezi oběma zeměmi. Berlín při něm měl získat sídlo své ambasády a ČR by dostala pozemky v centru německé metropole pro novou budovu českého velvyslanectví. |
Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po schůzce s kancléřkou uvedl, že jeho kabinet chce Česko zasadit do jádra evropské integrace. Avizoval, že jeho vláda se chce aktivně podílet na diskuzi o budoucnosti EU. "Chceme být u jednacího stolu," zdůraznil premiér. Integrace je podle něj v zájmu Česka, protože země leží ve středu Evropy a intenzivně spolupracuje se zeměmi eurozóny.
V obdobném duchu se český premiér vyjádřil již dopoledne po slavostním položení věnce u památníku Berlínské zdi.
Krizi na Ukrajině je třeba řešit diplomacií, shodují se politici
Premiér Sobotka na společné tiskové konferenci s německou kancléřkou také otevřel otázku současné ukrajinské krize. Postup Ruska v kontextu nedávného vyostření situace na Krymském poloostrově zkritizoval a prohlásil, že by Moskva měla svůj postoj přehodnotit a respektovat svrchovanost Ukrajiny.
"Po všech výzvách ze strany Evropské unie, ze strany dalších zemí mezinárodního společenství, by jednoznačně Rusko mělo přehodnotit svůj postoj. Mělo by respektovat svrchovanost Ukrajiny, mělo by respektovat právo Ukrajinců rozhodnout se sami o své budoucnosti," prohlásil Sobotka. Zdůraznil, že je třeba, aby i Rusko podniklo patřičné kroky, pokud má dojít k uklidnění napjaté situace.
Česká republika má podle Sobotky velký zájem na tom, aby Evropská unie vystupovala jednotně a ve vztahu k Rusku a Ukrajině mluvila jedním hlasem. S Merkelovou se shodl na tom, že je třeba nastalou situaci řešit diplomatickými prostředky.
Uvítal přitom postup EU, která chce stupňovat opatření proti Rusku v případě, že se Moskva nebude snažit přistoupit k dialogu s Kyjevem. Právě ve čtvrtek europoslanci na končícím plenárním zasedání ve Štrasburku přijali usnesení požadují po Moskvě, aby vojáky stáhla a aby dodržovala mezinárodní právo a své závazky, mimo jiné Chartu OSN či budapešťské memorandum o záruce ukrajinské územní celistvosti.
Europoslanci ruský vojenský zásah na Krymu označili za "agresi v podobě invaze" a nynější kroky Moskvy za "ohrožení bezpečnosti EU". Chystané nedělní referendum o sebeurčení Krymu a o jeho připojení k Rusku považuje Evropský parlament za nelegální. Na případnou anexi poloostrova by EU měla odpovědět například zbraňovým embargem, zmrazením majetku osob s podílem na rozhodnutí o invazi, uvádí parlamentní usnesení.
Ze Štrasburku také zaznělo přání, aby Brusel s Ukrajinou uvolnil vízový režim po vzoru Moldavska, jehož občané zřejmě již od léta nebudou při cestách do EU víza potřebovat. Do té doby by EU měla Ukrajincům nabídnout zjednodušenou proceduru získávání víz.
