Topolánek také spotřeboval dva pokusy o sestavení vlády, než důvěru konečně získal. Obojí bude zřejmě potřebovat i Babiš. Ten má zatím za sebou půl roku od voleb, tedy 182 dní a na Topolánka se dotáhne už 8 .června.
Naopak nejrychleji „doběhl“ k důvěře Petr Nečas (ODS), který prakticky ještě v den oznámení výsledků voleb věděl, s kým utvoří koalici. S TOP 09 a Věcmi veřejnými se dohodl hned a na rozdíl od tehdy vítězné sociální demokracie měli společně ve Sněmovně většinu 118 hlasů.
Podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka to, jak dlouho bude ještě trvat, než Babiš požádá o důvěru podruhé, záleží teď hlavně na ČSSD. Nabídka ANO musí projít u sociálních demokratů všemi orgány strany a vrcholem bude celostranické referendum. Čekání ovlivní i to, jestli bude korespondenční, nebo elektronické.
„Hádají se, ale makáme“
Politici hnutí ANO ale půlrok od voleb hodnotí kladně. „Přestože se tady spousta subjektů mezi sebou hádá, tak zákony se tady přijímají,“ říká místopředseda hnutí Faltýnek.
Opačně to vidí předseda SPD Tomio Okamura, který vládu málem podporoval, teď mluví o období stagnace. „Žádné zásadní zákony, které by nějak pozitivně nebo negativně ovlivňovaly život občanů, tady neprocházejí,“ myslí si Okamura.
To nejdéle sloužící poslanec Marek Benda z ODS má sice rovněž za to, že se v politice nic moc neděje, ale vlastně je za to rád.
„Byl to sice ztracený čas, ale zaplať pánbůh za něj. Vzhledem k tomu, jaká tu funguje koalice, by mohlo být ještě hůře a do budoucna asi i bude,“ řekl MF DNES Benda.
Premiér Andrej Babiš ani prezident Miloš Zeman nemají žádnou ústavou danou lhůtu. Zeman sice deklaroval, že by chtěl mít vládu s důvěrou do léta, ale ústava ho nijak netlačí. Třeba úřednická vláda Jiřího Rusnoka zasedala v demisi od srpna 2013 až do ledna 2014. Prezident ji prosadil proti vůli Sněmovny a nikdo ani nepředpokládal, že důvěru dostane.
Lhůta vymezuje jen čas od jmenování vlády do hlasování o důvěře, a sice na 30 dní. Prodlužující se čas od voleb však prohlubuje i nestabilitu. Navíc podle opozice by vláda v demisi neměla dělat důležitá rozhodnutí. Předseda ODS Petr Fiala chtěl dokonce ve Sněmovně usnesením vymezit, co smí a nesmí dělat.
Půl roku jednala i Merkelová
Půlroční sestavování vlády se považuje za velmi zdlouhavé, ale není výjimkou. Angela Merkelová se stala počtvrté německou kancléřkou až v polovině letošního března, přestože vyhrála parlamentní volby 24. září. I Německu hrozily v průběhu vyjednávání koalice dokonce předčasné volby, nakonec se ale Merkelová vrátila ke staronové velké koalici se sociálními demokraty.
