Ve stejný den také Válková řekla České televizi, že nominaci odmítne. Nevyloučila ale, že přesto ombudsmankou bude, protože podle ní ji prezident Zeman nemusí vyhovět.
„Myslím si, že by měla odmítnout ten návrh pana prezidenta. On to navrhoval v nějaké situaci a teď zkrátka poté, co v mediálním prostoru, si myslím, že by bylo lepší, že se zkrátka o pozici nebude ucházet,“ řekl v pořadu Partie televize Prima premiér Andrej Babiš. Celý rozhovor odvysílá Prima v neděli v 11 hodin.
Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.
Premiér bývalou ministryni pro lidská práva nehájí, její společný článek v časopise Prokuratura z roku 1979 s komunistickým prokurátorem Urválkem mu ale vadí.
Sprosťárna a pomluva, popírá Válková, že hájila pronásledování disidentů |
„To je (Urválek) komunistický SSák, to je zrůda a bohužel ona (Válková) má smůlu, že tam měli ten společný článek. Takže se nedá obhájit,“ řekl Babiš.
Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.
Na článek Válkové a Urválka upozornil ve čtvrtek server Info.cz, stať popisovala nutnost resocializace pachatelů trestných činů za pomoci takzvaného ochranného dohledu. Ten umožňoval soudům podle serveru například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst nebo znemožnit změnu zaměstnání. Ochranný dohled byl za komunistické totality využíván k šikaně odpůrců režimu.
Válková po zveřejnění informací o článku v médiích tvrdila, že se Urválek pod článek jen podepsal, že nevěděla, kdo Urválek je, a že také nevěděla o zneužívání ochranného dohledu. „Připravuji trestní oznámení teď už, protože opravdu mě to poškozuje, a soudní žalobu,“ sdělila v sobotu Primě.
Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Horní komora Parlamentu nominovala vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.
