Pohled na jižní část Drážďan z věže Nové radnice, která jako zázrakem přežila bombardování 13. února 1945. (17. září 1945)

Pohled na jižní část Drážďan z věže Nové radnice, která jako zázrakem přežila bombardování 13. února 1945. (17. září 1945) | foto: Richard Peter st.

Anděl pláče nad zkázou Drážďan, vyfotit se ho podařilo až napotřetí

  • 537
Fotografie kamenné sochy truchlící nad ruinami Drážďan dodnes připomíná ohnivou zkázu, která se na město snesla na konci druhé světové války ze spojeneckých bombardérů. Snímek se však nerodil snadno, fotografovi Richardu Peterovi se ho podařilo pořídit až na třetí pokus.

slavné fotografie

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

V noci z 13. na 14. února 1945 pohltilo Drážďany ohnivé peklo. Spojenecké bombardéry shodily na město ve čtyřech vlnách stovky zápalných a tříštivých tun, které zažehly ohnivou bouři. Při náletech zahynuly tisíce lidí, mnozí z nich shořeli žárem v protileteckých krytech.


Byl takový nálet dva měsíce před koncem války nutný? Historici o to dodnes vedou spory.

Zkázu Florencie na Labi, jak se Drážďanům díky jejich barokním památkám přezdívalo, dodnes připomíná fotografie Richarda Petera.

Vrátil se domů a začal fotit ruiny

Peter se fotografii věnoval již od dvacátých let. Válku prožil v řadách wehrmachtu a do saské metropole se vrátil až sedm měsíců po ohnivém pekle. Své město nalezl v ruinách. Plameny pozřely i jeho fotografický archiv s tisíci negativů a snímků - třicet let jeho předválečné kariéry fotografa bylo nenávratně ztraceno.

Peter se ke své milované profesi vrátil díky darované leice. Bloudil po rozbombardovaném městě a snažil se zachytit obraz naprosté zkázy. Nafotil stovky snímků: krátery po bombách, ohněm sežehlé kostry domů, vraky aut a posléze i mrtvoly v leteckých krytech, které se otevřely roku 1946.

Snímek Richarda Petera z rozbombardovaných DrážďanSnímek Richarda Petera z rozbombardovaných Drážďan

Tušil však, že pokud chce dostat na jediný snímek děsivý rozsah katastrofy, bude muset Drážďany vyfotit z ptačí perspektivy. Ve zničeném městě však nezbývalo mnoho budov, z nichž by šlo snímek pořídit. Slavný Zwinger i Frauenkirche ležely pod sutinami. Jako zázrakem však přežila budova Nové radnice.

Východní křídlo sice bylo zasaženo bombami, ale zůstala stát zdaleka viditelná věž s hodinami, jejichž rafije se osudné noci zastavily na půl třetí. "Schody skoro všech věží byly vypáleny nebo uzavřeny. Navzdory všudypřítomným varovným tabulím jsem na skoro všechny vyšel, nakonec také na věž radnice," vzpomínal po letech fotograf.

Na střechu radnice s žebříkem

První pokus o snímek z nadhledu však zhatilo prudké protisvětlo. Druhý den se na radniční věž vyšplhal znovu. "Na ochozu jsem objevil asi tři metry vysokou kamennou sochu, kterou ale nijak nešlo dostat do záběru," popsal Peter své potíže. Jediné místo, odkud by mohl vtěsnat do jednoho záběru sochu i ruiny, bylo okno o čtyři metry výše.

Fotograf našel pětimetrový žebřík a vytáhl ho na střechu. "Dnes je mi záhadou, jak jsem tento žebřík dostal o dvě poschodí výš. Teď jsem stál dost vysoko nad sochou a šířka okna mi poskytovala potřebnou vzdálenost," vzpomínal Peter, kterému ale hned vyvstala další potíž. Leica záběry natolik zkreslovala, že byly v podstatě nepoužitelné.

Město na kolenou. Takto vypadaly Drážďany v roce 1945 po bombardování. V sobotu uplyne 65 let od začátku spojeneckých náletů.

Město na kolenou. Takto vypadaly Drážďany v roce 1945 po bombardování.

Sehnal si proto fotoaparát s čtvercovým formátem značky Rolleiflex a potřetí vystoupal nekonečné schody radniční věže. Po týdnu trampot a běhání vytvořil fotografii města z ptačí perspektivy. Snímek byl poprvé zveřejněn v jeho knize Dresden - Eine Kamera klagt an (Drážďany - fotografická obžaloba), která poprvé vyšla v roce 1949 ve Východním Německu.

Zvláštní pocit prázdnoty a ticha vycházejícího ze snímku umocňuje fakt, že sedm měsíců po bombardování již byly ulice města většinou uklizeny. Kamenná socha mlčky shlíží na zničené město a v strnulém gestu truchlí nad životy zmařenými zápalnými bombami.

Nevadí, že to není socha anděla, ale personifikace Bonitas - Dobroty. Protiklad mezi ctností a smrtí, světlem a tmou, blízkým a vzdáleným propůjčují Peterově fotografii její sugestivní sílu.

Richard Peter sen.

Narodil se v roce 1895 ve Slezsku. Vyučil se kovářem, pracoval jako horník, ale brzy se zamiloval do fotografie. Po létech strávených v zákopech první světové války se usadil v Drážďanech. Připojil se k odborovému hnutí a vstoupil do komunistické strany. V roce 1924 mu vyšla první reportáž v Rote Stern, od té doby publikoval své fotografie v různých levicových časopisech. Po nástupu Hitlera k moci mu byla zakázána další publikační činnost, ve stínu hákového kříže našel uplatnění v reklamě. Na začátku druhé světové války byl odveden. Po konci války se zapojil do budování východoněmeckého tisku. V roce 1949 byl vyloučen ze Sjednocené socialistické strany Německa, protože upozornil na korupci mezi představiteli strany. Do své smrti v roce 1977 se živil jako fotograf na volné noze. Jeho několikaletá dokumentace rozbombardovaných Drážďan ho zapsala do dějin fotografie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Slavné fotografie

Video