Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Rusko razítkuje „falešné zprávy“. Hlavně ty, které se mu nelíbí

  11:38aktualizováno  11:38
Výraz „fake news“, tedy falešné zprávy, v poslední době ovládl diskusi o médiích a o tom, jak zajistit přístup k nezkresleným informacím. K potřebě bojovat s nepravdivými zprávami a propagandou se hlásí stále více subjektů, včetně Česka a EU. K navenek velmi podobnému kroku sáhlo i Rusko. Zprávy, které podle Kremlu „šíří nedůvěryhodnou informaci o Rusku“, pro iDNES.cz zanalyzoval Vladimír Votápek.

Článek The New York Times o tajném rozmístění ruské rakety středního doletu patří podle Moskvy mezi falešné zprávy. | foto: mid.ru

Ruské ministerstvo zahraničí označilo na svých stránkách do konce února jako „fake news“ šest informací (více čtěte zde). Podívejme se nyní podrobněji, o jaké zprávy šlo a proč je Moskva označilo nelichotivou nálepkou.

1Rusko zvažuje vydání Snowdena do USA. Zdroj: NBC News


Útěk Edwarda Snowdena do Číny a poté do Ruska, které mu poskytlo azyl, byl pro ruskou propagandu darem z nebes, který Kreml bez váhání využil. S časem ale jeho význam pro Rusko klesl. A protože nový americký prezident Donald Trump se opakovaně vyjadřoval na Snowdenovu adresu velmi tvrdě a žádal jeho potrestání, vynořila se řada spekulací, že by jej mohla Moskva vydat Washingtonu v rámci nějakého blíže nespecifikovaného výměnného obchodu.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

O této možnosti ostatně před televizními kamerami hovořil i sám Snowden. NBC tentokrát uvedla, že má informaci z amerických zpravodajských kruhů, které po analyzování řady citlivých zpravodajských informací došly k závěru, že Kreml zvažuje Snowdenovo vydání jako jednu z možností, jak prokázat laskavost nové americké administrativě. Co je však důležité, NBC citovala i Snowdenova právníka, který tyto spekulace jednoznačně odmítl a uvedla i reakci ruských kruhů, které ji označily jako nesmysl.

Není proto jasné, co vlastně Kreml označil za „informace, neodpovídající skutečnosti“. Možnost, že Kreml může Snowdena vydat do USA je nabíledni. To, že by Bílý dům takový krok uvítal, je také zřejmé. A stanovisko ruských orgánů odmítající Snowdenovo vydání, bylo poctivě uvedeno.

2Rusko stojí za pokusem o svržení černohorského premiéra Djukanoviče. Zdroj: The Telegraph


Ministerstvo také odsoudilo britský list The Telegraph za zprávy o ruském podílu na přípravě nepokojů, které měly vést k zavraždění černohorského premiéra Djukanoviče. Inkriminovaný článek cituje britské vládní představitele, kteří jsou znepokojeni informacemi o snaze Moskvy destabilizovat maličký balkánský stát.

Zprávy The Telegraph se také opírají o oficiální prohlášení zvláštního vyšetřovatele Milivoje Katniče a ministra obrany Predraga Boskoviće, kteří obvinili Moskvu z přípravy státního převratu, který měl proběhnout 16. října 2016. O tomtéž mimochodem informovala i ruská média. Podobně jako v předchozím případě proto není jasné, proč Moskva kritizuje zrovna list The Telegraph.

Pokud by už Moskva chtěla někoho obvinit z tvorby falešných zpráv, pak by se měla zaměřit na samotnou Černou Horu, které s uvedeným prohlášením přišla. Ovšem v takovém případě by se Kreml musel nějak vypořádat se závěry vyšetřování, které mimo jiné označilo Eduarda Šišmakova, bývalého zástupce vojenského atašé Ruska v Polsku, jako hlavního organizátora převratu. Označit za šiřitele „fake news“ The Telegraph tak bylo pro Kreml mnohem snazší...

3Rusko rozmístilo rakety v rozporu s dohodou s USA. Zdroj: New York Times


Nálepku „fake news“ si vysloužily také informace listu New York Times o tom, že Washington obviňuje Moskvu z porušení platné smlouvy z roku 1987 o odstranění pozemních raket středního a krátkého doletu (tedy raket s doletem 500 km – 5 000 km). Kreml tato obvinění odmítá, přitom ale nijak nepopírá, že vyrábí, vlastní a rozmisťuje rakety Iskander, které mohou mít dolet až 3 000 km a spadají tedy do kategorie zakázaných zbraní (více o raketách Iskander čtěte zde).

4Kandidát francouzských prezidentských voleb obviňuje Rusko z hackerských útoků. Zdroj: Bloomberg


Dalším, kdo získal razítko „fake news“ byla agentura Bloomberg za informace o tom, že Emmanuel Macron a představitelé hnutí „En Marche!“ obviňují Rusko z rozsáhlých kybernetických útoků na jejich servery a rozpoutání negativní propagandistické kampaně. Ta má pomoci jeho hlavním konkurentům, Marie Le Penové a Francois Fillonovi, jejichž vztah k Moskvě je výrazně pozitivnější než postoj Emmanuela Macrona. Dlužno podotknout, že podobnou informaci o Macronových obviněních na adresu Ruska přinesl stejný den jako Bloomberg i ruský server Gazeta.ru. Je tedy zřejmé, že s obviněními na adresu Ruska skutečně přišli Macron a spol. a znovu tedy není jasné, z čeho vlastně Kreml agenturu Bloomberg obviňuje.

5Smrt Vitalije Čurkina je pátým podezřelým úmrtím ruských diplomatů během 3 měsíců. Zdroj: Santa Monica Observer


Asi nejvíc sluší červené razítko „fake news“ sdělení serveru Santa Monica Observer o tom, že úmrtí ruského velvyslance u Spojených národů Vitalije Čurkina bylo pátým podezřelým úmrtím ruských diplomatů za tři měsíce. Ne snad, že by se úplně nezakládalo na pravdě.

Ruská zahraniční služba byla v posledních měsících skutečně pronásledována řadou úmrtí. Spíše se zdá být poněkud násilné spojovat atentát na ruského velvyslance v Turecku Karlova (více čtěte zde), s úmrtím dávno penzionovaného 84 letého bývalého velvyslance Ruska v Arménii Stupišina, nebo smrt konzulárního pracovníka v Kazachstánu Skrylnikova s úmrtím velvyslance v Indii Kadakina. Nemluvě o smrti Kirova, dalšího konzulárního úředníka v New Yorku.

V tomto případě by však bylo přesnější uvedenou zprávu označit spíš za poněkud bulvární než nepravdivou.

6Rusko žádá světové mocnosti, aby zaplatily účty za rekonstrukci Sýrie. Zdroj: Financial Times


Posledním případem „fake news“ je podle ruského ministerstva sdělení Financial Times, že Kreml požaduje, aby se světové velmoci podílely na rekonstrukci Sýrie. Článek tvrdí, že bohaté státy Perského zálivu, stejně jako potenciální evropské donory, rozhněvala ruská intervence v Sýrii, a proto podmiňují svou pomoc tím, že Moskva zajistí skutečné mírové řešení syrské krize.

V tomto případě opět není jasné, proč byla informace označena nelichotivým červeným razítkem. To, že po skončení bojů by měla následovat rekonstrukce Sýrie je nabíledni. Stejně tak je jasné, že jednotlivé státy se svým příspěvkem budou spojovat různé podmínky a EU už v minulém roce dala jasně najevo, že jednou z jejích podmínek je trvalé mírové uspořádání, podmíněné mimo jiné odchodem Bašára Asada z funkce syrského prezidenta. Možná se to Rusku nelíbí, ale to z podobné informace ještě nedělá fake news.

Důkazní břemeno je nad síly Kremlu

Co můžeme z ruské snahy oficiálně razítkovat některé informace vyčíst? Především musíme konstatovat, že se ruskému ministerstvu nedaří unést důkazní břemeno. Pokud chci některou informaci odsoudit, měl bych ji především vyvrátit. A to se ani v jednom citovaném případě nepodařilo. Spíše se tedy zdá, že se Kreml ani tak nepustil do boje za pravdivost informačního prostoru, jako se spíše vydal na cestu dehonestace těch informací, které se mu nelíbí.

Na takový postup má samozřejmě plné právo, jenom by měl na místo razítka „fake news“ užívat razítko „we don’t like it“. Pak bychom mohli Moskvě jen stěží něco vytýkat. Zatím to ale tak trochu vypadá, že ruský projekt boje s „fake news“ sám poněkud zavání fejkovitostí.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...



Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Němečtí piloti se bouří. Odmítají létat s deportovanými migranty

Do Afghánistánu se vrátila skupina 34 běženců, kteří byli deportováni z...

Piloti po celém Německu odmítají odvážet neúspěšné žadatele o azyl zpátky domů. Vadí jim zejména létání s migranty do...



Další z rubriky

OBRAZEM: Laureáti Nobelovy ceny si převzali ocenění

Šéfka Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN) Beatrice Fihnová...

Laureáti si v neděli na slavnostním ceremoniálu v Oslu a ve Stockholmu převzali Nobelovy ceny. S cenou se pojí i...

VIDEO: Vyzáblý medvěd na pokraji smrti. Odraz změn klimatu, míní experti

Vyzáblý lední medvěd

Smutný pohled se naskytl členům výpravy na kanadský Baffinův ostrov, který leží poblíž Arktidy. Natočili tam na kost...

TÝDEN OBRAZEM: Cvičená opice, Chaplin na ulici či stoupající dým

STOUPAJÍCÍ KOUŘ. Fotka pořízena Mezinárodní vesmírnou stanicí zobrazuje...

Zatímco v Německu a ve Švýcarsku si lidé užívají zimní radovánky, v Číně lidé obdivují cvičené opice. A ve Španělské...

Hyundai i30 1,6 Trikolor Comfort  CRDI...
Hyundai i30 1,6 Trikolor Comfort CRDI...

r.v. 2017, naj. 20 386 km, diesel, 1. majitel
288 900 Kč (s DPH)



Najdete na iDNES.cz