Analýza výzkumů: Třicítka ČSSD utíká, rozhodne i výsledek malých stran

Voliče žene k volbám hlavně touha po změně. Pokud se k urnám dostaví méně lidí, do poslaneckých lavic patrně usednou i lidovci. Změnit by to zřejmě mohli bývalí voliči ODS, kteří zatím odmítají jít k volbám. Vyplývá to z analýzy výzkumů pro MF DNES.

Analýza společnosti Herzmann pro MF DNES | foto: Analýza společnosti Herzmann pro MF DNES

Volební průzkumy v posledních týdnech čelí kritice politiků, jejich závěry se totiž často liší o několik procentních bodů.

Analýza sestavená z devíti průzkumů různých agentur (viz box) ukazuje nejen nejpravděpodobnější výsledky a trendy, ale i to, co voliče na jednotlivých stranách láká.

Vzdálená třicítka pro ČSSD

Analýza výzkumů

Analýza je sestavená z průzkumů CVVM, ppm factum, STEM, Median, TNS Aisa, Sanep a Focus a dvou nezveřejněných průzkumů, řekl iDNES.cz její autor Jan Herzmann.

Obavy ČSSD z "Paroubkova syndromu" (vítěz voleb skončí v opozici) se pomalu naplňují. Preference sociální demokracie totiž stále klesají. Pokud by se volby konaly dnes, pak by podle modelu zpracovaného pro MF DNES získala nejpravděpodobněji 24,5 procenta hlasů (maxima a minima ukazuje graf). Tedy o více než pět procent méně, než je výsledek, který si předseda ČSSD Bohuslav Sobotka stanovil jako úspěch.

Pod pětiprocentní hranici se navíc dostal i možný koaliční partner strany - Zemanovci. Sestavení levicové koalice se tak opět vzdaluje.

Hlasy ČSSD přináší hlavně volání po sociálních jistotách. Respondenti totiž její program vnímají jako ten, který je zaměřen hlavně na sociálně slabé a umožní rozvoj střední vrstvě.

Z analýzy však také vyplývá, že právě ČSSD se dokáže relativně nejlépe postarat o veřejné finance. Respektive nejméně špatně. Veřejnost totiž v této otázce nevěří žádné straně a ČSSD získala nejméně "minusových bodů".

Sociální demokracie ztrácí podle sociologů kvůli vnitřním neshodám i tomu, že její protestní hlasy přebírají nové strany, zejména hnutí ANO.

ANO má velkou příležitost, ale málo přesvědčených

Nevyzpytatelný výsledek hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše zatím nabourává všechny úvahy o možných koalicích. Podle analýzy totiž stále posiluje a zásadní otázkou voleb zůstává, zda se mu podaří předhonit komunisty, či nikoli. Rostoucí podpora hnutí odpovídá i dalším výsledkům analýzy: tedy že si dvě třetiny občanů přejí, aby se do Sněmovny dostaly nové strany.

Pokud ANO výrazně uspěje, vyjednávání o budoucí koalici bude zřejmě velmi složité.

Levice totiž v takovém případě většinu mít nebude a pravicová koalice, která by přicházela v úvahu, také není příliš reálná. ODS i TOP 09 se totiž vůči Babišovi důrazně vymezují, jakoukoliv spolupráci s ním vylučují a označují jej za "udavačského estébáka". Babiš jim na tyto výrazy zase odpovídá žalobou.

Volební účast

• V Česku, stejně jako v ostatních státech Evropy, volební účast dlouhodobě klesá.
• Od června 2006 do ledna 2013 ubylo zhruba 450 tisíc voličů, což je asi devět procent potenciálních hlasů. To v současné době představuje třeba všechny voliče občanských demokratů.
• Nejméně chodí volit lidé v Karlovarském a Ústeckém kraji, nejvíce pak v Praze, na Vysočině či v Pardubickém kraji.

Podle analýzy je ANO veřejností vnímáno jako strana, která podporuje rozvoj podnikatelské sféry a na sociálně slabé se příliš nezaměřuje.

Voliči ODS mohou "potopit" naděje lidovců

Občanští demokraté nejenže s největší pravděpodobností ztratí statut lídra pravice, ale také tradiční podporu podnikatelů a manažerů.

Ještě v minulých volbách ODS volilo přes šedesát procent z nich. Dnes by od podnikatelů podle ankety pro internetový magazín Fleet Sheet získala 18 procent hlasů. Výrazně by u nich zvítězila TOP 09, volilo by ji přes 55 procent podnikatelů a manažerů.

Většinový názor veřejnosti s tímto číslem kontrastuje. TOP 09 a ODS se podle něj dokážou vůbec nejhůře postarat o veřejné peníze.

Na hrozící debakl občanských demokratů poukazují průzkumy už delší dobu. Nyní by jim dalo hlas osm procent voličů, maximálně by se mohli "radovat" z jedenácti a půl procenta. Právě pravicoví voliči však mohou sehrát důležitou roli i pro další strany.

Lidé chtějí nové strany

• Důvěra v pravicovou koalici pod vedením Petra Nečase byla na historickém minimu.
• S jejím fungováním nebylo spokojeno 82 procent lidí. Tedy nejvíce v historii měření, které probíhalo od roku 1998.
• I proto se očekávalo, že nové formace budou mít v předčasných volbách velkou šanci.
• Zavedené partaje chce ve Sněmovně jen 24,7 procenta lidí, téměř 65 procent chce, aby Sněmovnu obsadily strany nové.

Pokud by se totiž nakonec rozhodli jít k urnám, mohli by posunout volební účast z odhadovaných 56 nad 60 procent.

Tím by pomohli ODS a zároveň by ohrozili vstup lidovců do Sněmovny. Srazili by také výsledek Úsvitu a SPOZ.

Naděje lidovců na vstup do Sněmovny jsou přesto podle analýzy poměrně velké. Při volební účasti kolem šestapadesáti procent by tam mělo stranu protlačit tvrdé jádro jejích voličů.

Analýza také ukazuje, že KDU-ČSL nemá na rozdíl od ostatních partají v očích veřejnosti žádnou silnou stránku. Lidé jí také vytýkají, že nemá dostatek výrazných osobností.

Strana práv občanů Zemanovci se pomalu vzdaluje překročení pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny. Větší šanci má Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury.

Pokud se tak skutečně stane, podle Jana Herzmanna toto nesystémové hnutí oslabí pozici vítěze při sestavování koalice.