Analýza MF DNES: Írán se bojí invaze, ne radaru

Blíží se střet Spojených států, respektive Izraele s Íránem? Soudě podle intenzity a vyznění zpráv, které přicházejí v posledních dnech, se konflikt zdá možný. Pravděpodobnější je ale dohoda.

Ilustrační foto | foto: Michal Sváček, MF DNES

Zatím jde stále jen o výměnu na úrovni rétorických, ba vojenských cvičení. "Vyslali jsme do Íránu zprávu, že budeme bránit americké zájmy. A také zájmy našich spojenců,“ nechala se včera slyšet americká ministryně Condoleezza Riceová. "Bereme velmi, velmi vážně naše závazky," zdůraznila.

Izrael si neumí představit horší Blízký východ než ten, kde má Írán jadernou zbraň. A nepomůže opakování Íránu, že jím ovládnutá atomová energie bude sloužit jen k mírovým účelům. Obavy z tohoto programu nemá pouze Západ, ale i OSN, která na Írán uvalila sankce, byť nepříliš dramatické.

Vleklá výměna ostrých gest v posledních dnech vrcholí íránským cvičením, které Teherán využívá vojensky i propagandisticky. Generálové například slibují předem vykopat hroby pro statisíce cizích vojáků, kteří v Íránu padnou.

Nutno připomenout, že ne náhodou se svět dozvěděl o nedávném izraelském cvičení, během kterého se specialisté připravovali na ničení íránských jaderných cílů. A byli to izraelští letci, kteří letos v rychlém útoku zlikvidovali syrský reaktor.

Ještě jasněji než politické proklamace lze vykládat rozhodnutí francouzské firmy Total. Ta zrušila investici do těžby íránského plynu, přičemž argumentovala bezpečnostními i morálními hledisky. Zřejmě to byly také velké banky, které Totalu naznačily, že do podniku nepůjdou.

Zatím napětí obchod příliš neovlivňovalo. Pokud se Írán opravdu dostane do tuhé hospodářské izolace, může se stát leccos. Patrně by však posílili skalní islamisté: íránské harašení zbraněmi obstarávají jim oddané revoluční gardy, které se tak pasují na obránce národa. A ten by stál v případě invaze na straně vlády, přestože většina Íránců má náboženských excesů při řízení státu plné zuby.

Ostatně, i izraelské vládě se v době, kdy jí hrozil krach kvůli skandálům premiéra Ehuda Olmerta, íránská karta hodila.

Íránský argument pro radar?
Také proto lze tvrdit, že konflikt s Íránem se zdá možný, ale patrně neproběhne. Svět může být naopak svědkem dohody, která mu vezme dech. Nebo byla nedávná íránská poznámka o možném diplomatickém vyjednávání s USA o zřízení ambasád jen blafováním?

Jedno je jisté: odpálení íránských raket jen den poté, co šéfdiplomatka USA Riceová v Praze podepsala dohodu o umístění radaru protiraketové obrany v Brdech, nahrálo jeho zastáncům. Těžko si představit lepší argument pro radar než snímek letící íránské střely. Byť zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Česko mohlo být případným cílem hypotetického útoku Íránu.

Úder na politicky málo významné Česko je totiž drahý, navíc Írán pro něco takového - alespoň zatím - nemá potřebnou raketu.

Je tedy radar investicí do chmurné budoucnosti, kdy nedemokratické státy ke všemu zešílí? Zřejmě ano.

. Kam dostřelil Írán

Dění kolem raket a radaru

Írán: Odpálili jsme další rakety
Íránští vojáci včera pokračovali v testech raket, byť už ne tak intenzivně. Předevčírem však vyzkoušeli rakety Šaháb-3, které jsou zřejmě schopné doletět až dva tisíce kilometrů. Údajně odpálili i účinné torpédo Hút, které by mělo být nasazeno proti ponorkám.

Signál Izraeli? Nebo jde o radar?
Írán dal i včera najevo, že jeho manévry jsou demonstrací připravenosti na případný střet s USA či Izraelem. Izraelští vojáci nedávno cvičili útoky na íránské lokality. První test íránských střel přišel den po podpisu smlouvy o americkém radaru v Brdech: část politiků interpretovala podpis dohody jako správný krok v souvislosti s možnou hrozbou Íránu vůči Evropě.

Riceová: Spojence ochráníme
Americká ministryně zahraničí včera zopakovala, že USA budou chránit spojence před Íránem. "Bereme velmi, velmi vážně své závazky vůči spojencům," uvedla. Analýza: Rychlý zásah nic neřeší. Vojenský úder proti Íránu by pravděpodobně nevynutil změny v jaderné politice Teheránu. Tvrdí to analytici americké nezávislé organizace Rand, kteří doporučují v přístupu k Íránu dlouhodobě promyšlené, politické řešení.

Total: Do Íránu nejdeme
Napětí kolem Teheránu přimělo francouzskou společnost Total k rozhodnutí odvolat plánované investice do íránského těžařského průmyslu. Podle analytiků se jedná o vážný zásah do ekonomických plánů Íránu.

Češi odmítají tlak Moskvy
České ministerstvo obrany včera upozornilo Moskvu, že Praha je znepokojena "pokračující nepřiměřenou rétorikou Ruska vůči Česku" v souvislosti s plány na vybudování amerického radaru.