Dvanáctičlenná porota federálního soudu uznala Briana Regana vinného z pokusu o špionáž a ze shromažďování tajných informací. Po pěti dnech váhaní však nakonec rozhodla, že si trest smrti nezaslouží.
"Toto je případ, v němž se nikdy nemělo uvažovat o trestu smrti," chválí porotu za rozhodnutí Reganův právník Jonathan Shapiro, který připomněl, že je Regan obviněn jen z pokusu o špionáž.
Shapirova kolegyně Nina Ginsbergová míní, že jde o důrazný vzkaz ministrovi spravedlnosti Johnu Ashcroftovi, kterého viní z přílišného počtu hrdelních procesů.
Trest smrti mohla čtyřicetiletému bývalému analytikovi CIA přinést dvě ze čtyř obvinění, týkající se špionáže pro Libyi a Irák. Podle poroty se však v případě Libye obvinění neprokázala.
Porotci naopak uznali, že se Regan pokoušel získat tajné informace pro Irák a Čínu a shromažďoval informace týkající se národní bezpečnosti. Rozsudek z úst soudce Geralda Bruce Leeho se má Regan dozvědět 9. května.
Regan, který byl zatčen přímo s podezřelými dokumenty, odmítl všechna obvinění. "Nemohl ohrozit USA či pomoci cizí zemi," tvrdí obhajoba.
Špionáž za 13 milionů dolarů?
Analytik CIA podle obžaloby poskytl Iráku a Libyi přísně tajné dokumenty o amerických satelitech, varovných systémech a americké obranné strategii. Cena? Třináct milionů dolarů.
Federální žalobci na závěr procesu nahlas přečetli pasáže z prakticky shodných dopisů, určených iráckému prezidentovi Saddámu Husajnovi a jeho libyjskému kolegovi Muammaru Kaddáfímu.
Dopisy, v nichž nabízel výměnu informací za peníze, našli vyšetřovatelé v Reganově laptopu. "Jsem ochoten zavázet se ke špionáži," stojí v dopisech.
Regan coby analytik americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) měl přístup k různým přísně tajným dokumentům včetně snímků ze špionážních satelitů.
Zatčen před cestou do Švýcarska
Oprávnění Top Secret využíval do srpna 2001, kdy byl zatčen na letišti před odletem linky do Švýcarska.
V botách skrýval zakódované koordináty rozmístění raket země-vzduch v bezletové zóně v severním Iráku a raketových střelnic v Číně. Měl u sebe i adresy evropských ambasád obou zemí.
"K informacím se Regan dostal díky Intelinku. Vyhledával informace, které slíbil v dopisech Saddámovi a Kaddáfímu. Důkazy ukazují, že jeho hledání v Intelinku bylo cílevědomé," uvedl zástupce prokurátora James Gillis.
Intelink funguje na principu internetu. Ke službě mají přístup pouze členové amerických tajných služeb, kteří ho používají ke shromažďování a výměně informací o různých zemích světa včetně poznatků o vývoji zbraní hromadného ničení.
Obhajoba tvrdí, že Brian Regan hledal informace v Intelinku, aby je mohl využít ve svých expertízách. "To, co hledal, nemělo nic do činění s jeho prací," tvrdí však Gillis.
Obhajoba: je to skoro směšné
Reganova advokátka Nina Ginsbergová tvrdí, že její klient nikdy o špionáži neuvažoval a nikdy také neodeslal dopisy určené prezidentům Iráku a Libye. Sporné informace z Intelinku podle obhájkyně nikdy nevytiskl a ani je neměl u sebe, když byl zatčen.
"Plánovat něco není zločin, dokud neuděláte něco víc. Napsat pošetilý dopis není zločin," míní Ginsbergová, podle níž Regana zřejmě výrazně ovlivnila jeho fantazie.
"Který špión by si ukryl papír s adresami ambasád do náprsní tašky a potom ji dal do bot? Je to skoro směšné," míní obhájkyně.
Obžaloba v závěrečné řeči zdůraznila, že Regan chtěl úmyslně zranit svou zemi. "Není snílek. Je to vlastizrádce. Oklamal svou zemi. Žádám vás, abyste ho uznali vinného ve všech bodech," řekla porotě žalobkyně Patricia Haynesová.
"Regan chce, abyste si mysleli, že nezamýšlel nic zlého. Ale tohle není podfuk. Kdyby to byl podfuk, nikdy by si neřekl o třináct milionů dolarů," podotkla Haynesová.
 Bývalý analytik CIA Brian Regan naslouchá zástupci prokurátora Jamesi Gillisovi během procesu. Regan je podezřelý ze špionáže. (11. února 2003) |
