Izraelský historik Amos Goldberg

Izraelský historik Amos Goldberg | foto: archiv Ruth Jochanan Weiniger

Historik: Netanjahu mír nechce, palestinské útoky mu hrají do karet

  • 247
Izraelem už více než měsíc zmítá nová vlna násilí. Palestinci útočí na Židy a média spekulují o třetí intifádě. Izraelský historik Amos Goldberg míní, že izraelské vládě násilí vyhovuje, protože tak snadno zdůvodní svůj tvrdý postup proti Palestincům a udrží si podporu Západu.

Jen v pondělí izraelská média přinesla zprávy o třech palestinských útočnících, kteří na různých místech Izraele pobodali čtyři lidi. Jeden z těchto útoků se odehrál nedaleko města Rišon Lecion ležícího jižně od Tel Avivu. Devatenáctiletý palestinský útočník pobodal na ulici 40letého muže a 80letou ženu, pak vešel do obchodu a napadl 20letého mladíka. Policie ho zadržela.

Amos Goldberg

Přednáší literaturu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Zabývá se především historií holokaustu, problematikou studia vzpomínek a svědectví přeživších a kulturní historií Židů za druhé světové války. Je autorem knihy Trauma v první osobě: Deníkové vzpomínky na holokaust. Celý rozhovor s Amosem Goldbergem vyjde 13. listopadu v příštím čísle liberálního židovského časopisu Maskil.

Napjatá atmosféra je v posledních týdnech cítit především v Jeruzalémě. „Lidé mají obavy vycházet ven, což neznamená, že by ulice byly prázdné. Není to město duchů. Život pokračuje, ale obavy jsou všudypřítomné. Třeba já se snažím svoji šestnáctiletou dceru vozit do školy autem. Nenechávám ji chodit moc na ulici. V autě se samozřejmě bojím, že dostanu kamenem, protože když kámen zasáhne řidiče, je to nebezpečné pro všechny kolem,“ říká Amos Goldberg.

Ve městě je mobilizovaná policie i armáda a mezi arabskými a židovskými částmi jsou checkpointy. „Je to kolektivní trest. Některé čtvrti jsou de facto obležené, zablokované. Jen tak se daří v Jeruzalémě násilí minimalizovat. Ale v dalších částech země a na okupovaných územích dojde každý den k incidentu. Denně jsou hlášena pobodání, střelba, útoky molotovovými koktejly. Ale jinou odpověď vláda nemá. A násilí pokračuje,“ míní historik z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Netanjahuovi více vyhovuje Hamas

Goldberg patří mezi hlasité kritiky vlády Benjamina Netanjahua. Po boku Palestinců se účastní nenásilných demonstrací proti výstavbě židovských osad na okupovaných územích a izraelskou vládu obviňuje, že mírový proces schválně sabotuje.

Fotogalerie

Netanjahuovi podle něj násilí hraje do karet, protože se může ohánět bojem proti terorismu a legitimizovat tak fakt, že vyjednávání s Palestinci odmítá. „Proces vyjednávání by znamenal, že nakonec budeme muset uznat, že Palestinci mají stejná práva. Proto je mnoho let součástí izraelské politiky snaha tlačit Palestince do násilí, protože s tím si poradíte snáze. Myslím si, že současné vládě vlastně vyhovuje víc Hamas, protože v boji proti němu má podporu celého světa,“ soudí Goldberg.

Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se přitom podle Goldberga snažil jít nenásilnou cestou. „Od roku 2005 jsme zažili skoro třináct let téměř bez násilí. Ale kde není násilí, není ani tlak. A to je velmi těžké dilema. Pokud jsou Palestinci násilní jako například Hamas, dávají Izraeli důvod, aby je téměř zničil. Izrael za to je kritizován, má ale podporu Západu a tak to vlastně nakonec není tak strašné,“ říká izraelský historik.

Netanjahu podle Goldberga staví Palestince před dvě možnosti: buď zvolí ozbrojený odpor, nebo se podrobí okupaci. „Třetí možnost není. Když se dopouštějí násilí, je to pro nás snazší: s násilím si přece ‚umíme poradit‘,“ dodává ironicky Goldberg.

Netanjahu je v krizi, je schopný říct cokoliv

Jakákoliv dohoda mezi Izraelem a Palestinci by si podle něj dnes vyžádala ohromnou cenu. „A především je to riziko. Nevíte, jestli ta dohoda vydrží, nebo jestli paradoxně nepovede k dalšímu násilí, jako tomu bylo po mírových smlouvách z Osla. Izrael se toho právem obává. Izrael by musel učinit velmi problematická rozhodnutí z hlediska vnitřní politiky. Znamenalo by to zrušit osady, což by mohlo vést až k občanské válce. A do takového rizika se nikomu nechce, dodává Goldberg.

Jeruzalémský velký muftí Muhammad Amín Husajní na snímku z roku 1938.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dohodu Západu s Íránem ostře odsoudil (24....
Výstava s podtitulem Memento dvou světových válek 20. století pro mladého...

Netanjahu nedávno udivil izraelskou veřejnost i světové historiky prohlášením, že Hitler původně Židy nechtěl vyhladit a k tzv. konečnému řešení se rozhodl na radu jeruzalémského Velkého muftího (více čtěte zde). Goldberg míní, že tento výrok jasně ukazuje Netanjahuovu osobnost, jeho světonázor i pohled na dějiny.

„Netanjahu je v krizi. Přede dveřmi je cosi jako třetí intifáda a třebaže v Izraeli mu řada lidí věří, v mezinárodním měřítku velkou důvěru nemá. Je to možnost, jak Palestince opět očernit, předvést je světu jako nacisty. V Izraeli, Americe a pravděpodobně i v Evropě to dojde sluchu. Když se cítí v koutě, je schopný říct cokoliv. Nerozpakuje se pak zbavit Hitlera viny za holokaust a přenést ji na marginální postavu, jakou byl muftí,“ vysvětluje Goldberg.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video