Policisté postupně evidují počty trestných činů a přestupků lidí, kterých se týkala amnestie. Ilustrační foto

Policisté postupně evidují počty trestných činů a přestupků lidí, kterých se týkala amnestie. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Kriminalita amnestovaných: jedna vražda, jedno znásilnění, stovky krádeží

  • 162
Necelých devět set stíhaných a tři sta odsouzených do vězení. Tak dopadla část z více než šesti tisíc amnestovaných vězňů, kterým na svobodu pomohlo loňské rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause. Čísla také ukazují, že oproti loňsku stoupl celkový počet trestných činů o čtyři procenta. Amnestovaní se na všech trestných činech podíleli 1,5 procentem.

Od ledna do března policisté začali vyšetřovat bezmála 84 tisíc trestných činů, 1 258 z nich připisují amnestovaným vězňům. Vyplývá to z čísel, které si iDNES.cz vyžádal od policejního prezidia a ministerstva spravedlnosti. Za delší období podrobnější statistika zatím neexistuje.

Na svobodu se v lednu rozhodnutím prezidenta dostalo 6 451 vězňů, 297 z nich už je zpět za mřížemi a jen za první čtvrtletí letošního roku začali policisté stíhat 863 lidí. To znamená, že zhruba každý dvaadvacátý amnestovaný vězeň už je opět ve vězení a každý osmý je stíhaný za některý z trestných činů.

Jen za prvních deset dnů amnestie stihli ti, kterých se rozhodnutí prezidenta týkalo, spáchat 80 trestných činů a 57 přestupků.

Počet trestných činů spáchaným amnestovanými vězni dle krajů

Nejvíce napilno měli kriminalisté v metropoli. Za první čtvrtletí evidovali 274 skutků. "V Praze je dlouhodobě páchána zhruba čtvrtina kriminality celé České republiky. Podíl trestných činů amnestovaných tedy z tohoto poměru výrazně nevybočuje. Trestná činnost se nejlépe páchá ve velkých městských aglomeracích," řekl iDNES.cz ředitel pražské policie Martin Vondrášek.

Podle něj od ledna vzrostly zejména kapesní krádeže, ukradení věcí a součástek z aut nebo vloupání do domů a bytů. V metropoli ale kriminalisté řešili dosud nejzávažnější událost, jež je spojována s lednovým rozhodnutím prezidenta. Jednalo se o únorovou vraždu bezdomovce na Kavčích horách. Policisté tehdy zadrželi třiatřicetiletého pachatele (více o vraždě čtěte zde).

Mezi trestné činy amnestovaných patří i těžké ublížení na zdraví. Policisté z něj obvinili 55letého muže. U soudu se bude zpovídat za to, že ubil muže v chatové oblasti Kachní kámen u přehrady Skalka na Chebsku (více o případu čtěte zde).

U závažných trestných činů amnestovaných vězňů hovoří statistiky za první tři měsíce letošního roku také o jednom znásilnění, dvou pohlavních zneužití a dvou případech nebezpečného pronásledování.

Počet trestných činů amnestovaných vězňů dle druhu kriminality

Čísla z policejního prezidia ovšem ukazují, že vražda a zabití jsou výjimkami. Mezi trestnými činy amnestovaných převažuje drobná kriminalita. Například kapesní krádeže, neplacení alimentů či porušení úředního rozhodnutí, jako je například zákaz pobytu nebo řízení.

Kapesních a jiných běžných krádeží za první čtvrtletí policisté řešili celkem 412, k maření úředního rozhodnutí došlo 291 případech a ve 104 případech statistiky hovoří o krádežích vloupáním.

Podle mluvčí policejního prezidia Pavly Kopecké je majetková kriminalita nejčetnější proto, že většina amnestovaných za ni už byla v minulosti odsouzena a berou ji jako běžný způsob shánění vlastní obživy. S tím souvisí i to, že někteří propuštění nemají žádné zázemí, takže se v běžném životě těžko nachází uplatnění.

Nezisková organizace Rubikon Centrum připomněla, že tresty vězení udělované za maření výkonu úředního rozhodnutí a neplacení výživného jsou v zemích západní Evropy neobvyklé. "Represivní postih formou nepodmíněného trestu je velmi diskutabilní," stojí v tiskové zprávě Rubikon Centra.

Trestných činů je o 3 387 více než loni touto dobou

Ze statistik také vyplývá, že oproti loňsku stoupla celková kriminalita o 4,2 procenta (tedy o 3 387 činů), zároveň se snížil počet objasněných skutků (o 2,3 procenta, tedy 815 trestných činů) a počet stíhaných lidí (o 3,4 procenta, tedy 1 057 lidí).

"Nemyslím si, že na tomto nárůstu by se enormně podíleli amnestovaní vězni. Navíc na hodnocení je po třech měsících ještě brzo, nárůst kriminality se může postupem času zastavit nebo změnit vlivem různých faktorů," upozorňuje Kopecká. Třeba kapesním krádežím více nahrává léto, protože peněženky lehce oblečených lidí jsou v místech dostupnějších pro pachatele. Vykrádání chat a chalup zase policisté evidují nejčastěji na jaře, protože se do nich vrací po zimě jejich majitelé.

V Praze naopak policejní ředitel vidí za nárůstem kriminality právě amnestii. "V lednu se zlomil pětiletý pokles kriminality a já nevím o žádné jiné příčině, než je amnestie," říká Vondrášek.

Podle něj se Praha na celkovém nárůstu kriminality v celém Česku podílí ze tří čtvrtin. "Za první čtyři měsíce registrujeme nárůst o 13,6 procenta. Bylo spácháno o 3 318 trestných činů více než loni," doplňuje ředitel s tím, že pražské policii se díky uzavření šesti stovek případů podařilo udržet si procento objasněnosti stejné jako loni. "Jedeme na plný plyn, finančně si to můžeme dovolit, náborem se personálně snažíme zvládat, co umíme. A jen doufám, že to vydržíme. Je to otázka toho, kdy majetkoví recidivisté skončí tam, kde patří," doufá Vondrášek. Kdy se růst kriminality zastaví, ale je podle něj "věštěním z křišťálové koule".

Policejní ředitel zároveň uklidňuje obyvatele metropole a její návštěvníky. "Nadále pokračuje pokles loupežných přepadení a jiné násilné kriminality nebo krádeží motorových vozidel. Nelze tedy obecně mluvit o tom, že v Praze je po amnestii nebezpečněji. V Praze je prostě pácháno větší množství drobné majetkové kriminality," dodává Vondrášek.

Ve věznicích zůstalo 16 tisíc odsouzených

Trestné činy a přestupky se u amnestovaných stále objevují. "Už ne ale v takové míře jako na začátku," řekla iDNES.cz Zuzana Součková z policejního prezidia.

Amnestii na Nový rok vyhlásil Václav Klaus. Za to, že v ní použil i takzvanou abolici, tedy zatavení trestního řízení, sklidil velkou vlnu kritiky. Mimo jiné od státních zástupců. Amnestie se dotkla 50 tisíců lidí a více než 300 kauz. Kromě vězňů byli amnestováni také lidé odsouzení k podmínce, trestu domácího vězení, obecně prospěšným pracím.

Ministerstvo spravedlnosti již informovalo, že v souvislosti se snížením počtu vězňů letos ušetří jen na nákladech za energii, ošacení, léky či jídle pro vězně 180 milionů korun. Navíc zakonzervuje tři pobočky věznic. Konkrétně ženskou věznici v Přílepech u Prahy a dvě připravované mužské věznice ve Vyšní Lhotě na Frýdecko-Místecku a v Poštorné na Břeclavsku. Od 1. května na trvalo uzavřelo Věznici Drahonice.

Podle ministerstva bylo k 26. březnu v Česku vězněno 16 180 lidí. "Před amnestií držela ČR smutné prvenství v počtu vězněných osob na 100 tisíc obyvatel (230), po 1. lednu 2013 se pohybujeme na čísle cca 160 vězněných osob na 100 tisíc obyvatel, což je srovnatelný údaj s Maďarskem, Slovenskem a Velkou Británií," stojí v informaci, kterou v dubnu předložil vládě ministr spravedlnosti Pavel Blažek.


Video