Měsíc po amnestii se do vězení vrátil jen zlomek propuštěných

Za měsíc, který uběhl od vyhlášení prezidentské amnestie, se zpět do vězení vrátilo 78 propuštěných. Je to jen zlomek z vězňů, kterých se amnestie týkala. Odborníci však nevylučují, že v příštích měsících se do vězení vrátí až polovina odsouzených, kteří se díky amnestii dostali na svobodu.

Mladík propuštěný na amnestii z věznice Pankrác (3. ledna 2012) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Václav Klaus vyhlásil amnestii 1. ledna při svém novoročním proslovu. Už krátce poté odhadlo ministerstvo spravedlnosti, že se amnestie může týkat až sedmi tisíc odsouzených, konečné číslo je 6 401. Nejvíc vězňů, 439, bylo propuštěno z věznice v Kynšperku nad Ohří.

Klausova amnestie

Amnestie prominula nepodmíněné tresty nebo jejich zbytky, pokud nepřevyšovaly jeden rok. Osobám, jež nejpozději letos dosáhnou věku 75 let, prezident prominul až desetileté tresty. Klaus také s určitými výjimkami podmínečně prominul nepodmíněné tresty v délce až dvou let. Amnestie se týkala i trestů obecně prospěšných prací a domácího vězení.

Nejkontroverznější část amnestie se týká zastavení nedokončených případů, u nichž od začátku vyšetřování uběhlo už více osm let. Sem spadají všechny velké kauzy. Výjimkou byly případy, v nichž podle trestního zákoníku hrozí více než desetiletý trest.

"Ze zkušeností z první amnestie Václava Havla víme, že se během dvou let od propuštění vrátila do vězení zhruba polovina amnestovaných. A podobné to bude i nyní," řekla začátkem ledna kriminoložka Alena Marešová (více zde).

Zatím takovému trendu nic nenasvědčuje. "Máme aktuální čísla k 30. lednu a celkový počet amnestovaných, kteří se vrátili zpět do vězení, je 78. Většina z nich je nyní ve vazbě, zhruba třetina putovala ihned do vězení," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová.

Někteří odsouzení se nicméně dostali na svobodu neprávem. MF DNES upozornila na několik případů ze severu Čech (více zde). V celém Česku by takových omylů mělo být několik desítek, přesné číslo zatím ministerstvo spravedlnosti neví. "K chybám na straně soudů mohlo dojít, případů, které posuzovaly, bylo velké množství," řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který zároveň připustil, že chyby již nelze zvrátit (detaily zde). Odmítl však, že by to byly desítky případů.

Amnestie se týkala i alternativních trestů, tedy veřejných prací nebo domácího vězení. Soudy ještě nevyřídily všechny spisy, podle odhadů by se to mělo dotknout 12 170 případů. Klausova amnestie zároveň ukončí trestní stíhání u 100 až 150 kauz. V případě některých velkých kauz, například u společnosti H-System nebo u soudce Jiřího Berky, se už stíhání zastavilo (více zde).