"Bylo mi vyhověno v bodě, který se týká pokračování v trestném činu, takže řízení zčásti pokračuje," řekla serveru E15.cz. žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Daniela Smetanová.
Server cituje z rozhodnutí soudu, ve kterém je napsáno, že "článek II. amnestie dopadá toliko na část trestné činnosti obžalovaného JUDr. J. Berky, nikoli tedy na celou." Konkrétně se podle E15.cz amnestie netýká firem Báňské stavby Most, Zemědělské družstvo Kravaře v Čechách, Mostecké obchodní sdružení - export, import a Grafostroj.
Berkův obhájce Rudolf Axmann se k verdiktu nemohl vyjádřit. "Já ten verdikt zatím nemám," řekl iDNES.cz
Táborská pobočka krajského soudu v Českých Budějovicích nejprve rozhodla, že se Berky amnestie týká v plném rozsahu obžaloby. "Jiří Berka je amnestován v plném rozsahu, Vladislav Větrovec pouze částečně, a to za hlavní skutek zločinného spolčení. Trestní řízení u pana Větrovce pokračuje v té části, která se týká uplácení," řekl tehdy místopředseda táborské pobočky Zdeněk Kučera (více zde).
Státní zástupkyně se ale odvolala a rozhodovat musel olomoucký vrchní soud. Ten vydal verdikt počátkem dubna, ale výsledek tajil. Chtěl, aby rozhodnutí nejprve dostali účastníci řízení (více zde).
Skupinu odhalila policie v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka vyhlásil a poté zrušil údajně na základě padělaných dokumentů.
Deseti firmám, které Berka poslal do konkurzu, gang podle obžaloby způsobil škodu 264 milionů korun. Dalších 202 milionů se podle obžaloby pachatelé z firem pokusili odčerpat. Nechávali proplácet fiktivní faktury, své soukromé zahraniční cesty nebo neprovedené práce. Prodávali také majetek firem pod cenou.
Berka vyhlašoval údajně konkurzy na vybrané společnosti, aniž měl dostatečné podklady o tom, že jsou skutečně v úpadku. Tehdejší prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Větrovec pak měl zprostředkovat úplatek, aby nebylo ohroženo zločinné spolčení.
V dubnu 2010 dostalo devět obžalovaných od 6,5 do 9 let vězení. Berka dostal devět let vězení za účast na zločinném spolčení a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Kauza byla výjimečná tím, že šlo o první případ, kdy byl v souvislosti s majetkovou trestnou činností využit právě paragraf o zločinném spolčení.
Rozsudek ovšem nenabyl právní moci, protože někteří obžalovaní se proti rozhodnutí na místě odvolali.
