Hlava vousatého muže, která je jen několik centimetrů vysoká, se liší od jakéhokoli známého předkolumovského umění.
Objevení hlavy v roce 1933 vyvolalo velkou publicitu. Na Hristovovu otázku, kde je vlastně artefakt uložen, nedokázal nikdo uspokojivě odpovědět. S pomocí mexického antrpologa Santiaga Genovése ji konečně Hristov objevil v roce 1994 v muzeu hlavního města Mexika.
Hristov odebral z krku nalezené hlavy vzorek, který prozkoumali experti Institutu jaderné fyziky Maxe Plancka v Heidelbergu. Ti usoudili, že hlava byla vypálena před 1800 lety. Odborníci na umění souhlasí, že hlava je římská, a datují ji kolem roku 200 našeho letopočtu. Navíc nebyla podle posledních výzkumů místa nálezu hlava umístěna do pohřebiště později než v roce 1510, deset let před tím, než přistáli ve střední Americe Španělé.
Hristov věří, že hlava je prvním přesvědčivým důkazem kontaktu Starého a Nového světa ještě před španělskými výpravami. Antropoložka Národního muzea historie přírody ve Washingtonu Betty Meggersová jeho slova potvrzuje. "Nevidím žádný důvod, proč by nemohly být kontakty ve starověku možné," řekla Meggersová a dodala, že keramika starověkých civilizací v Ekvádoru a Japonsku si je velmi podobná.
Archeolog David Grove z Illinoiské univerzity souhlasí, že hlava je římská, ale pochybuje o jejím významu. Mohla by prý pocházet z římského vraku, který se dostal na mexické pobřeží, což by neznamenalo žádné významné styky starověkých Římanů a amerických domorodců. Rovněž nebyl nalezen žádný důkaz evropského vlivu na indiánské kultury.
Je tedy celkově možné, že Kolumbus doplul do Ameriky až třetí. Už kolem roku 1000 totiž dosáhl pobřeží Severní Ameriky Leif Eriksson v čele vikingské výpravy.
