Podle původních slibů měla americká armáda dobýt Irák, sesadit Saddáma Husajna, zlikvidovat zbraně hromadného ničení, předat vládu Iráčanům a rychle se vrátit. To sliboval zpočátku i prezident George Bush, který posléze změnil názor a nyní mluví o nutnosti dlouhodobější angažovanosti.
Mezitím se změnily podmínky. Vojáci cvičení pro válku plní policejní úkoly v nepříliš přátelském prostředí, mezi lidmi, jejichž jazyku a kultuře nerozumí. Hodně času nemají prostě co dělat a nudí se.
"Mnozí chodí sem tam, jsou viditelně na dně sil a v depresi. Cítíme se jako pěšáci ve hře, do které nemáme co mluvit," citoval tisk z dopisu nejmenovaného důstojníka.
Nejdéle jsou na místě vojáci třetí pěší divize. V pouštních podmínkách tráví už šestý měsíc 9000 vojáků, někteří téměř i rok.
Vojáci nevědí, dokdy budou sloužit
Stálé změny lhůt stažení nebo nahrazení podrývají náladu a snižují důvěru ve vedení. "Způsob, jakým s námi zacházejí a stálé lhaní našim rodinám doma nás všechny ničí," uvedl jeden z mužů v dopise Kongresu.
Velitel třetí pěší divize Buford Blount nedávno oznámil rodinám vojáků sloužících v Iráku, že sílící odpor proti okupaci si vyžádal udržování mnohem většího počtu jednotek, než se původně předpokládalo.
"Jsem si vědom rozruchu a stresu, který pokračující rozmístění vyvolává," připustil Blount nepřímo rozmrzelost, kterou situace způsobuje.
"Mnozí vojáci by s radostí vyprázdnili bankovní účet a mnohonásobně přeplatili letenku domů," cituje tisk z dalšího dopisu Kongresu.
Také se množí případy žen v uniformě, které jsou odesílány domů, protože otěhotněly.
"Nepleťte se, úroveň morálky většiny vojáků, které jsem viděl, je na úplném dně," napsal Kongresu jeden z důstojníků třetí pěší divize.
USA v červenci zváží, kolik vojáků potřebují na okupaci
Otevřené mručení mezi vojáky se stupňuje ve chvíli, kdy se přehodnocuje velikost amerických sil potřebná k okupaci Iráku.
Velitelství střed, které okupaci řídí, pošle výsledky úvah v polovině července ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi.
Rumsfeld sice ve středu přislíbil, že vyšle do Iráku tři armádní brigády, ale to patrně nebude stačit. Ani spojenecké jednotky nejsou v dohledu, protože Evropané, a to i ti, kteří Bushovu válku podporovali, se do konkrétní pomoci nehrnou.
Největší kontingent, britský, čítá něco přes 10 tisíc mužů a s trochou Poláků sotva vytrhnou Američanům trn z paty.
Pentagon: Dosud jsme ztratili 212 vojáků
Při válce v Iráku zahynulo 212 amerických vojáků. Z nich bylo 74 zabito po 1. květnu, kdy prezident George Bush oznámil konec hlavních vojenských operací. Novou bilanci zveřejnil Pentagon.
Z celkového počtu obětí zemřelo 143 Američanů v bojích, ostatních 69 v různých incidentech. U obětí po 1. květnu byl tento poměr 29 ku 45, upřesnila mluvčí Pentagonu Cynthia Colinová.
Pro srovnání Pentagon uvedl, že za první války v Perském zálivu v roce 1991 bylo v bojích zabito 147 amerických vojáků a v nebojových situacích 235. Nesdělil, kolik vojáků zemřelo při chybné střelbě mezi americkými jednotkami.
