Pelosiová byla zvolena do jedné z nejdůležitějších pozic americké výkonné moci. Větší pravomoce mají už jen viceprezident a samotný prezident.
"Je to milník v americké historii," komentoval její zvolení šéf republikánské frakce ve Sněmovně John Boehner, který měl už s Pelosiovou řadu politických konfliktů. "Tato volba je pro Kongres důležitá. Paní Pelosiové gratuluji," dodal republikán.
Velký úspěch demokratů
V listopadových kongresových volbách triumfovali do té doby opoziční demokraté na celé čáře. S přehledem ovládli 435člennou Sněmovnu, v níž získali 233 křesel. - více zde
Boj o Senát byl napínavější, ale i ten nakonec dopadl ve prospěch demokratů. Získali v něm nejtěsnější možnou většinu 51 postů k republikánským 49. - více zde
V současné době situaci poněkud komplikuje nemoc demokratického senátora za Jižní Dakotu Tima Johnsona. Ten musel v polovině prosince na operaci mozku a rekonvalescence potrvá podle čerstvého oficiálního prohlášení několik měsíců. - více zde
Jak to bude dál
Zákrok se povedl a také výsledky posledních testů jsou dobré, nicméně nikdo si netroufá předpovědět, kdy se Johnson bude schopen vrátit do práce.
Kdyby se postu vzdal nebo zemřel, situace v Senátu by se otočila o 180 stupňů. Horní komoru by znovu ovládli republikáni.
Johnsonova nástupce by totiž podle Ústavy vybíral guvernér státu. A tím je republikán, takže by s největší pravděpodobností vybral republikána. Síly by se srovnaly, poměr by byl 50 na 50.
V případě nerozhodného hlasování by pak měl hlavní slovo předseda Senátu, kterým je - jak říká Ústava - viceprezident. A zde se kruh uzavírá, neboť viceprezidentem je nyní republikán Dick Cheney.
Práce je rozdělena
Demokraté slibují okamžité akce. Během prvních sto hodin jednání, tedy asi dvou týdnů, hodlají schválit šest zákonů a řadu nařízení týkajících se etických pravidel parlamentu.
Prvním krokem má být přijetí nových opatření proti snahám lobbystických skupin korumpovat zákonodárce, tedy proti postupům, které loni zlomily politický vaz několika republikánům.
V dalších dnech se demokraté chystají prosadit zvýšení minimální mzdy, povolit financování výzkumu kmenových buněk a zaměřit se na energetickou soběstačnost USA.
Chtějí také zvýhodnit půjčky na vysokoškolské studium a přijmout konkrétní závěry z doporučení komise vyšetřující teroristické útoky z roku 2001, napsala ČTK.
