"Američané potřebují Blaira, stejně jako Blair potřebuje Američany, takže Bush bude naslouchat," míní profesor oxfordské univerzity Vernon Bogdanor. Blair podle jeho názoru navrhne prezidentovi USA, aby dal Husajnovi více času.
"Camp David už dostal přídomek válečné rady," cituje agentura Reuters nejmenovaného západního diplomata. "Já se ale nedomnívám, že by to byl zlomový okamžik, ale spíš začátek dalšího kola procesu."
Za používání dvojího metru odsoudil Washington bývalý šéf týmu zbrojních inspektorů OSN Richard Butler, který v Iráku působil do roku 1998.
"Například Sýrie je podezřelá, že disponuje kapacitami na vlastní chemické či biologické zbraně," prohlásil Butler a připomněl, že Izrael, Indie a Pákistán mají dokonce jaderný arzenál, ale nepodepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
Představa, že Spojené státy provedou bez souhlasu OSN invazi do srdce Arábie a v případě nutnosti použijí k vítězství zbraně hromadného ničení, je podle Butlera něco, co hluboce naruší jakoukoliv víru v poctivost na tomto světě.
Zpráva inspektorů koalici nesjednotila
Výsledky prvních šedesáti dnů inspekcí názor velmocí na válku nezměnily. Britský ministr zahraničí Jack Straw zopakoval, že válka s Irákem se přiblížila. Bagdád podle něj vodí zbrojní inspektory za nos.
Čas se nachyluje i podle Američanů, kteří čekají na zprávu o stavu unie. Večer ji přednese prezident Bush. Rada bezpečnosti není v názorech na rychlý úder proti Iráku jednotná. Americká vláda proto vyjednává podporu s evropskými zástupci.
Prezident Bush hovořil telefonicky se španělským premiérem Aznarem, tento týden se sejde se Silviem Berlusconim a Tonym Blairem. Španělsko, Itálie a Británie mají ze členů Evropské unie k rezolutnímu americkému postoji nejblíž.
Ministr zahraničí USA v pondělí připustil, že existují rozpory s evropskými státy. "Některé se v této chvíli spokojují s pasivní spoluprací," kritizuje Powell a dodává, že listopadová rezoluce OSN o pasivitě nehovoří.
"Dostáváme se čím dál blíže k bodu, kdy se Rada bezpečnosti bude muset zabývat
možnostmi, které předpokládala," míní Powell. "Nemůžeme tu plechovku kopat dál před sebou, aniž by Bagdád změnil přístup."
Rychlou válku nadále odmítají stálí členové Rady bezpečnosti Francie, Rusko a Čína.
"Domníváme se, že by se rozhodnutí o zbrojních inspekcích nemělo uspěchat," řekla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čang Čchi-jüe. Inspektoři by podle Pekingu měli dostat tolik času, kolik potřebují.
Ruský prezident Putin prohlásil, že Moskva přitvrdí vůči Iráku, pokud bude bránit zbrojním inspektorům v práci. "Jsme připraveni k různým rozhodnutím. Neříkám ke kterým, ale mohou být mnohem tvrdší než ta předchozí," řekl Putin.
Rada bezpečnosti OSN bude pokračovat v jednání o krizi v Iráku ve středu. Projev amerického prezidenta o stavu unie zřejmě naznačí, kolik času dostanou zbrojní inspektoři od Washingtonu.
Podle agentury DPA se objevují signály, že USA a Británie chtějí předložit RB OSN návrh nové rezoluce, která by Iráku ultimativně stanovila poslední lhůtu k přiznání ilegálních zbrojních arzenálů.
USA zveřejní důkazy proti Iráku
Podle nejmenovaných amerických činitelů by rozhodnutí o válce mohlo padnout už příští týden.
USA hodlají předat inspektorům informace o tom, že Irák ukryl velké množství zbraní hromadného ničení. Chtějí také zveřejnit důkazy pro tvrzení, že má Bagdád vazby k teroristické síti Al-Kajda.
Americké zpravodajské služby mají údajně informace, že Irák přesunuje a skrývá zakázané systémy doslova před nosem OSN - často dny nebo hodiny před návštěvou inspekčních týmů.
"Informace, které můžeme zveřejnit, zveřejníme v příštích dnech," uvedl ministr zahraničí Powell.
Prezident Bush v poselství o stavu unie připraví národ na válku, útok ale ještě neoznámí, ujišťují zdroje z Bílého domu. Vojenská operace nemá podporu většiny Američanů a kritizuje ji i řada poslanců Kongresu.
Válku odmítají vědci i politici
Pětatřicet poslanců Evropského parlamentu má v úmyslu odjet počátkem února do Iráku a tam protestovat proti válce. Delegace letí do Bagdádu z podnětu mírové výzvy, kterou v prosinci podepsalo 110 evropských poslanců.
Členové mise zdůraznili, že smyslem návštěvy je vyjádřit nesouhlas s válkou, ale v žádném případě ne podpořit nynější irácký režim.
Na čtyřicet amerických držitelů Nobelovy ceny podepsalo prohlášení proti válce s Irákem. Jednostranný a preventivní útok by podle nich ohrozil bezpečnost a postavení USA ve světě.
Tisíce lidí demonstrují v ulicích
V mnoha státech vyvolaly americké plány na rychlou válku odpor.
V jemenské metropoli Saná protestovaly desetitisíce lidí. "Americkým a britským vampýrům se sbíhají sliny na iráckou ropu," nechal se slyšet mluvčí jemenského parlamentu Abdallah Ahmar.
Lidé demonstrovali také před budovami OSN v Sýrii, Egyptu a Bahrajnu. Libanonci zablokovali americkou ambasádu v Bejrútu. V súdánském Chartúmu zastavila desetitisícový dav až policie.
Odpůrci války se sešli také v německém Frankfurtu, Drážďanech a Berlíně.
Irák: Kuvajt je bojiště
Irácký vicepremiér Tárik Azíz přislíbil v reakci na zprávu šéfinspektorů větší vstřícnost. Rozpor prý panuje jen kolem dvou témat - přeletů průzkumných letadel U-2 a podmínek, za nichž mohou inspektoři vyslýchat irácké vědce.
Azíz rovněž uvedl, že v případě amerického útoku nezaútočí Bagdád na cíle na americké pevnině. Nevyloučil ale útok proti Kuvajtu: "Přijde-li úder z Kuvajtu, nemohu říci, že na něj neodpovíme. Odpovíme na agresi Američanů, ať ji povedou odkudkoliv."
