"Především, ta otázka je už od samého počátku zavádějící. Navozuje totiž dojem, že mezi vzděláním a islámskou nebo arabskou kulturou je nějaký protiklad," říká děkan pro studentské záležitosti na Americké univerzitě Talál Nizám ad-Dín. "To je ale předsudek, protože i tady máme lidi, kteří chtějí studovat technické obory, ekonomii nebo politické vědy."
To vše a mnoho dalších oborů studuje na Americké univerzitě, neboli AUB, asi 7 200 studentů. Školu založili v roce 1866 američtí křesťanští misionáři. Postupně se ale vypracovala na pozici možná nejprestižnější školy na celém Blízkém východě.
"Především si myslím, že tahle univerzita je nejlepší v regionu. Pak má také široké spektrum studentů, z různých náboženských skupin. Zatímco jiné univerzity tíhnou k tomu mít studenty z jedné skupiny," říká čerstvý absolvent anglické literatury Amín Kourání.
Jak potvrzuje ředitel univerzitní psychologické poradny Antoine Chabbáz, mezi studenty jsou skutečně příznivci šíitského Hizballáhu i třeba křesťanských Libanonských sil. Nemluvě o zastoupení řady často znepřátelených zemí. Soužití v kampusu to prý ale nijak nenarušuje.
"Studenti se tu snášejí vcelku dobře, když uvážíme, co se děje kolem. Když se nedávno v Bejrútu bojovalo, do univerzity se to nepřeneslo. A to díky její kultuře, která každému umožňuje vyjádřit se – nenásilně a s respektem k druhým."
Prestiž a dobré vzdělání ale něco stojí. Rok studia medicíny vyjde na 24 tisíc dolarů, sociologie na 11 tisíc. Není tedy tato škola poněkud drahá?
"To je pravda! Mám ale finanční zázemí. Pracuji, můžu si to tedy dovolit. Platím asi deset tisíc dolarů. Studium stojí 18 tisíc. Rozdíl tedy pokrývám z půjčky od univerzity. Mám na ni nárok, protože inženýrská studia jsou oproti jiným oborům drahá," vysvětluje mi ve studentském bistru dvaadvacetiletá Rula.
. ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ
Sobota: Neděle: Audio záznamy a přepisy všech reportáží naleznete na www.radiozurnal.cz |
Tuto sobotu a neděli od 10:06 na Radiožurnálu:I od děkana jsem slyšel o půjčkách, velkorysých sociálních a prospěchových stipendiích nebo o možnosti studentů přivydělávat si prací v univerzitní administrativě. Rula studuje počítačové inženýrství a očekává, že se jí tyto výdaje jednou vrátí.
"Univerzita nám dává šanci na dobrou práci, a proto se vyplatí do studia investovat. Máme pak lepší příležitosti nejen v Libanonu, ale i v zahraničí."
To ale není jediná devíza Americké univerzity. Zajímavá je i tím, že tu výuka probíhá výhradně v angličtině. A tak je tento jazyk v okolí areálu stejně všední jako arabština.
"Je důležité, že tu AUB je. Určitě přináší na Blízký východ západní formu vzdělávání, liberální přístup a svobodu vyjadřování," říká anglista Amín.
Takže jakýsi ostrov globálního myšlení, mírové pospolitosti a také třeba krásné zeleně uprostřed chaosu libanonské metropole? Asi na tom něco bude – jinak by přece zrovna touhle školou neprošlo tolik budoucích premiérů a ministrů z celého arabského světa. Však to také děkan Nizám ad-Dín umí patřičně prodat.
"Nemáme tu jen politiky, ale také jejich děti. V arabských zemích Perského zálivu se na stavebním boomu podílí mnoho absolventů AUB. Vím, že kolem našich čerstvých inženýrů krouží velké firmy jako Boeing. Na to všechno jsme opravdu hrdí!"
