CIA tak učinila v rámci zpřístupnění stovek dokumentů, které byly dlouhá léta drženy v přísném utajení, na svých webových stránkách.
Jedním z nově odtajněných dokumentů je 19stránkový materiál s názvem Politika sovětského politbyra a česká krize. Jde o jakousi spekulativní esej o rozdílnosti názorů mezi jednotlivými sovětskými vůdci v době pražského jara 1968 a následné invaze do ČSSR.
Politologická esej označená jako "důvěrná“, vydaná v říjnu 1968, si všímá zejména názorových rozdílů mezi tehdejším sovětským vůdcem a zastáncem tvrdého postupu Leonidem Brežněvem a tehdejším ministrem zahraničí Alexejem Kosyginem, který prosazoval poněkud "měkčí“ řešení československé krize.
"Invaze do Československa a její dozvuky nevyhnutelně vedly k zostření již existujícího napětí uvnitř vládnoucího režimu a je pravděpodobné, že povedou ke změně,“ zhodnotil tehdy situaci krátce po srpnu 1968 autor eseje.
Dalším z řady materiálů je 66stránkový dokument z ledna 1970, označený jako přísně tajný, s názvem Československo: Problém sovětské kontroly. V detailním dokumentu autoři analyzují, proč Sovětský svaz přišel o politickou kontrolu nad Československem v roce 1968 a jak jí znova v letech 1968 a 1969 nabyl.
Dokument mimo jiné obsahuje seznam tehdejších československých politiků, v němž nechybí rozdělení na konzervativní, umírněné a liberální.
Ač je na řadě míst vybílená, popisuje zpráva přehledně všechny zlomové události, které vedly ke konečnému vítězství takzvané normalizace. "Demonstranti, kteří neúnavně protestovali (demonstrace byly převážně mírumilovné), byli nakonec zbiti svými krajany,“ popisuje dokument definitivní závěr československé krize na jaře 1969.
Špinavé perly v rodinných špercích
Část materiálů, které se přezdívá rodinné šperky, zase detailně rozebírá některé diskutabilní tajné operace rozvědky, a to včetně atentátů, únosů, vloupání a krádeží, špehování novinářů a studentů, otevírání soukromé pošty z Číny či Sovětského svazu, experimentů na amerických občanech či infiltrací do levicových skupin.
Nově odtajněné materiály rovněž přinesly značně překvapivé a detailní informace o snahách zlikvidovat nejbližšího nepřítele USA - Kubu. Z dokumentů vyplývá, že CIA chtěla před více než třiceti lety využít ke svým plánům na zabití kubánského komunistického vůdce Fidela Castra počátkem 60. let i služeb dvou nejhledanějších zločinců v USA.
Mezi dalšími zveřejněnými dokumenty je i zpráva o nezákonných operacích o 693 stranách, kterou nechal v roce 1973 vypracovat tehdejší ředitel CIA James Schlesinger, když vyšla najevo účast agentů této služby ve skandálu Watergate.
Zpráva v půlce 70. let vedla ke vzniku několika vyšetřovacích komisí. Skandál pošpinil pověst zpravodajských služeb a vedl k novým opatřením pro činnost CIA, Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a dalších agentur.
Kromě těchto nejutajovanějších dokumentů byl zveřejněn i svazek CAESARPOLO-ESAU obsahující 147 dokumentů a přibližně 11 tisíc stran. Na nich jsou mapovány analýzy a výzkumy CIA z let 1953 až 1973. Zaměřují se hlavně na studium sovětské a čínské hierarchie a vztahy těchto dvou komunistických velmocí.
