Turci už předem varovali, že přijetí usnesení poškodí spojenectví obou zemí. Stejnou obavu vyjádřili i George Bush a Condoleeza Riceová. Členové sněmovního výboru se ale nenechali zviklat a rezoluci odhlasovali.
Turecká reakce na sebe nenechala dlouho čekat: prezident Abdullah Gül ještě v noci prohlásil: "Toto nepřijatelné rozhodnutí výboru Sněmovny nemá žádný podklad a nerespektuje Turky."
"Bohužel někteří politici ve Spojených státech nebyli dobře informováni a opět upřednostnili obětování velkých věcí ve prospěch malých problémů domácí politiky. Není to čin, který by sloužil ke cti představitelům takového národa, jako jsou USA," citovala ho agentura AFP.
Americké ministerstvo zahraničí se ještě pokusilo dopad rezoluce zmírnit tím, že nad ní vyjádřilo politování, což se ale minulo účinkem. Turecká vláda přišla s oficiálním prohlášením, v němž konstatuje, že "schválení rezoluce bylo nezodpovědným činem, který v krajně citlivé době zhorší vztahy a strategické partnerství mezi přáteli a spojenci," tedy Amerikou a Tureckem.
"Naše vláda lituje a odsuzuje toto rozhodnutí. Je nepřijatelné, aby byl turecký národ obviňován z něčeho, co se nikdy nestalo," stojí ve vládním dokumentu.
V podobném duchu hovořil i Egemen Bagis, zahraničněpolitický poradce tureckého premiéra Erdogana. "To je výsledek, jaký si Turecko nezasluhuje," prohlásil podle agentury AP.
Ještě není konec
Hlasováním v zahraničním výboru ještě debata o arménské genocidě nekončí. Rezoluci by teď měla dostat na stůl celá Sněmovna reprezentantů. "Naší snahou nyní bude tomu zabránit. Pokud se tak přesto stane, zkusíme zabránit jejímu odhlasování," řekl Egemen Bagis.
Dají se proto čekat další protesty. Takové, jaké se odehrály ve středu před americkými zastupitelskými úřady v Ankaře a Istanbulu. Demonstranti tu vykřikovali protiamerická hesla.
Masakr, při němž v letech 1915 až 1917 zahynulo v Turecku až 1,5 milionu Arménů, považuje za genocidu řada historiků. A jako genocidu ho oficiálně uznalo 21 států světa včetně Belgie, Kanady, Řecka, Francie, Ruska, Polska, Švédska, Švýcarska či Slovenska.
Turci ale historická fakta popírají a arménskou "kauzu" považují za tabu číslo jedna. Přičemž otevřenost se trestá: naposledy na ni doplatil turecký novinář arménského původu Hrant Dink, vydavatel týdeníku Agos a bojovník za lidská práva. Za to, že genocidu nazýval genocidou, byl v lednu zastřelen přímo před redakcí svého listu v Istanbulu. - více zde
