Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká politika v Asii - hlavně nenaštvat Čínu

  8:42aktualizováno  8:42
První zahraniční cesta amerického prezidenta Baracka Obamy po vítězství v prezidentských volbách je výrazem nově získaného stěžejního významu Asie pro americkou ekonomiku a bezpečnost. Obamovo asijské turné však podtrhuje také hlavní otázku týkající se americké politiky v tomto regionu: získá „obrátka“ Spojených států čelem k Asii konkrétní strategický obsah, nebo zůstane převážně starou politikou v novém rétorickém balení?

Kambodžané, které chce vláda vystěhovat z jejich příbytků u letiště, žádají o pomoc prezidenta Obamu, který má do země přiletět příští týden. | foto: Reuters

Spojené státy, které neváhají těžit z regionálních obav vyvolaných stále svalnatějším sebeprosazováním se Číny, posílily vojenské styky se svými současnými asijskými spojenci a uzavřely bezpečnostní vztahy s novými přáteli. Opojná záře amerického návratu do centra dění v Asii však zastiňuje zásadní problémy spojené se snahou zůstat hlavní bezpečnostní kotvou v regionu tváří v tvář čínským strategickým ambicím.

Budou na to mít peníze?

Jedním takovým problémem je potřeba zastavit erozi americké relativní síly, což potažmo vyžaduje rozsáhlou obnovu doma, a to včetně fiskální konsolidace. Potřeba výdajových škrtů však zvyšuje také pravděpodobnost, že USA nebudou schopny financovat vojenský posun těžiště do asijsko-pacifické oblasti – nebo že budou v horším případě donuceny seškrtat výdaje i v této oblasti.

USA pod Obamovým vedením stále více vyklízí pole Číně, ačkoliv je nutno přiznat, že tento trend započal už v době, kdy Bushovu administrativu zaměstnávaly války v Afghánistánu a Iráku. To vyvolává pochybnosti o tom, zda je Amerika schopna dodat své „obrátce“ strategickou váhu tím, že v asijsko-pacifické oblasti, kde už dnes udržuje 320 000 vojáků, zachová vyšší úroveň angažmá. Navrhované vyslání dalších 2500 příslušníků námořní pěchoty do Austrálie je převážně symbolické.

Američtí vojáci na noční hlídce v Afghánistánu. Ilustrační foto

Američtí vojáci na noční hlídce v Afghánistánu. Ilustrační foto


Poté co Obamova administrativa vyvolala u Asijců očekávání, že USA budou rázněji reagovat na rostoucí asertivitu Číny, začala vojenské aspekty své „obrátky“ tlumit a místo toho zdůrazňovat větší americké angažmá v oblasti ekonomiky. Tato změna znamenala úlevu pro ty hráče v regionu, kteří se obávají, že si budou muset vybrat mezi USA a Čínou. U zemí, na které svéhlavý přístup Číny k územním a námořním sporům dopadá nejtvrději, však tento nový důraz vyvolává pochybnosti o americkém odhodlání.

Ubírání páry

Reorientace americké „obrátky“ ve skutečnosti napravuje politiku, která kladla přehnaný důraz na vojenskou složku a vyslala USA na trajektorii vedoucí ke konfliktu s Čínou. Byla to ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která svým tvrdým projevem na regionálním fóru Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v roce 2010 v Hanoji signalizovala ostřejší postoj USA vůči Číně; dnes tento postoj sama zmírňuje, když během svých návštěv asijských zemí prosazuje obchod a investice.

Rovněž Obama vyzdvihuje ekonomické aspekty americké „obrátky“, když své turné po Asii vykresluje jako snahu vytvořit větší počet pracovních míst v domácí výrobní sféře prostřednictvím vyššího vývozu do „nejrychleji rostoucího a nejdynamičtějšího regionu světa“. Dokonce i jeho historická návštěva Barmy – vůbec první návštěva amerického prezidenta v této zemi – souvisí s obchodem naprosto stejně jako se snahou vymanit tuto strategicky umístěnou a na zdroje bohatou zemi z čínského vlivu.

Reorientace na obchodní a ekonomické záležitosti přiměla Washington také k prosazování Transpacifického partnerství, které si klade za cíl vytvořit novou asijsko-pacifickou skupinu volného obchodu, jež nebude zahrnovat Čínu.

Kurz tiché neutrality

Korekci amerického kurzu si žádá také další ohled: Spojené státy nemohou nic získat, pokud se ve sporech Číny s jejími sousedy postaví na něčí stranu – samozřejmě ze předpokladu, že se v sázce neocitnou přímé americké zájmy tak jako v Jihočínském moři, kde čínské námořní nároky ohrožují svobodnou mořeplavbu na některých nejfrekventovanějších námořních trasách.

Sporné ostrovy Senkaku (japonsky)/Diaoyu (čínsky), o které se hádají Japonci s

Sporné ostrovy Senkaku (japonsky)/Diaoyu (čínsky), o které se hádají Japonci s Číňany.


Obava o vlastní národní zájmy vysvětluje, proč Spojené státy vytyčily kurz tiché neutrality v otázce oživení některých čínsko-indických územních sporů, například náhlého vzkříšení čínského nároku na rozlehlý himálajský indický stát Arunáčalpradéš. Stejně tak USA naléhavě vyzvaly Čínu i Japonsko, aby pokojně vyřešily svůj spor o ostrovy Senkaku kontrolované Japonci. Hlavním cílem Spojených států je zabránit tomu, aby se současný pat vyhrotil natolik, že Amerika bude nucena postavit se – navzdory vlastním zájmům – na stranu Japonska.

Když se americký ministr obrany sešel v září s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, dostalo se mu od něj „domluvy“, že USA by měly zůstat stranou tohoto čínsko-japonského sporu. V atmosféře pečlivě organizovaných zářijových protijaponských protestů v Číně pak Panetta – místo aby Pekingu poradil, ať tyto mnohdy násilné demonstrace zkrotí – veřejně zopakoval, že Spojené státy zachovávají v boji o kontrolu nad těmito ostrovy neutrální postoj.

Sporné souostroví Tiao-jü čili Senkaku, o které se hádají Číňané s Japonci.

Sporné souostroví Tiao-jü-tchaj čili Senkaku, o které se hádají Číňané s Japonci.


Bude se hrát podle pravidel?

Korekce americké politiky se týká dokonce i terminologie. Američtí diplomaté zcela přestali používat výraz „obrátka“, protože má v angličtině vojenské konotace, a dávají přednost pojmu „nové vyvážení“.

Ať se tomu říká jakkoliv, v novém politickém přístupu jde výhradně o Čínu, neboť Amerika v jeho rámci utužuje spojenectví a přátelství se státy kolem Číny, jako jsou Indie, Japonsko, Filipíny, Vietnam, Indonésie a Jižní Korea. Přesto Obamova administrativa dál popírá, že středobodem její strategie je právě Čína. Přitom se ovšem zdráhá veřejně prohlásit nebo udělat cokoliv, co by mohlo Číně nadzvednout mandle.

Asijsko-pacifický region získá v Obamově agendě pro druhé funkční období na významu, zejména když probíhající stahování amerických vojáků ukončí do roku 2014 válku v Afghánistánu. Obama však bude muset definovat zřetelnější americkou politiku, která bude řešit otázku rychlého vzestupu Číny v autoritářském režimu, jenž agresivně prosazuje hraniční nároky a rozdmýchává doma nacionalismus. USA a zbytek Asie se nesmí Číně pouze přizpůsobovat; musí se snažit utvářet takovou Čínu, která bude hrát podle pravidel.

Americký ministr obrany Leon Panetta na návštěvě Nového Zélandu. Zády jeho

Americký ministr obrany Leon Panetta na návštěvě Nového Zélandu. Zády jeho protějšek Jonathan Coleman. (21. září 2012)


Brahma Chellaney, profesor strategických studií v Centru pro politický výzkum v Dillí, je autorem knih Asian Juggernaut (Asijský hegemon) a Water: Asia’s New Battlefield (Voda: Nové bitevní pole v Asii).

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


ZPRÁVY: Poslanci složili slib a hned se pohádali



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.