Armáda mezi sebe nepřijme nikoho s vytetovanou kresbou na předloktí, pod koleny či na krku. Vysoký důstojník Raymond Chandler o tom vojáky informoval během setkání na základně v afghánské provincii Laghmán a v nedalekém Džalálábádu.
Tetování k U.S. Army patříMezi americkými vojáky má tetování dlouhou tradici. První tetovací salon byl otevřen v roce 1846 v New Yorku. O patnáct let později si jej oblíbili účastníci války Severu proti Jihu. Na začátku dvacátého století se navíc o popularizaci tetování postaralo i námořnictvo. Během druhé světové války se alespoň jednou kresbou pod kůží mohlo pochlubit devět z deseti uniformovaných Američanů. |
S novým opatřením podle Chandlera souhlasí i armádní tajemník John McHugh, který v Pentagonu rozhoduje o vojenských záležitostech. "Už jen čekáme, až to podepíše," citoval důstojníka armádní list Stars and Stripes. Směrnice by měla začít platit nejpozději do dvou měsíců.
Pentagon se domnívá, že by se vojáci místo vzhledu měli více soustředit na své úkoly. Podle Chandlera neexistuje důvod, proč by měl mít americký voják tetování třeba na hlavě. "Ptám se, proč zrovna tam? Abyste vyčnívali z davu?" pronesl údajně na jednom z afghánských setkání s tím, že pokud chtějí být vojáci výjimeční, měli by spíš podívat špičkové výkony.
Chystaná změna pravidel zkomplikuje život i nejednomu z již sloužících vojáků. Ti si mohou viditelná tetování ponechat, všechny kresby na jejich těle ovšem musejí schválit nadřízení. A pokud velitel objeví obrázek se sexuálním či rasovým motivem, bude muset tetování zmizet. Na vlastní náklady jeho nositele.
Pravidla uvolnil Bush, potřeboval víc rekrutů
Zákaz nevhodných kreseb na těle není v armádě žádnou novinkou. Důstojníci však dosud neměli právo vojákovi nařídit, aby tetování odstranil. Dotyčného mohli pouze upozornit na porušení předpisů a poradit mu, že existují metody, jak se tetování zbavit.
Britský deník The Times píše, že poslední změnu směrnic týkajících se tetování provedl Pentagon v roce 2006. Novým rekrutům tehdy důstojníci povolili viditelné kresby na rukou a šíji.
Přijímacími testy tak mohlo rázem projít víc uchazečů, což se velitelům náramně hodilo. Tou dobou totiž potřebovali vyslat 30 tisíc nových mužů do Iráku, aby splnili plán tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe.
Samotný Pentagon připravované změny podle listu Chicago Tribune odmítl komentovat. Tamní úředníci novinářům pouze potvrdili, že nová pravidla pro vzhled uniformovaných vojáků "procházejí finálními úpravami".
