Očekává se, že bude chtít zachovat vojsko dostatečně velké, aby bylo schopné zvítězit v jednom velkém pozemním konfliktu. Schopnost vést dvě velké pozemní války současně přitom byla podle agentury Reuters dlouholetá strategie USA.
V budoucnu by Američané s druhým nepřítelem bojovali tak, že by odráželi a mařili jeho agresivní snahy, řekl nejmenovaný činitel z Pentagonu. Zároveň by armáda měla být schopna provádět další menší operace, třeba zasahovat po přírodních katastrofách nebo střežit bezletové zóny, jako loni v Libyi.
Ubude zřejmě i amerických vojáků v Evropě
O tom, co bude s americkou armádou, by mělo být jasnější už ve čtvrtek, kdy by měl ministr obrany Leon Panetta oznámit výsledky osmiměsíční revize armádních výloh. Washington se s Pentagonem už loni dohodl, že na obraně ušetří v příštích deseti letech nejméně 450 miliard dolarů, což je asi 8 procent rozpočtu obrany.
Kde se má šetřitKromě odložení zbrojních programů se bude zřejmě i propouštět. Televize Fox News uvedla, že v současné době zaměstnává armáda asi 570 tisíc vojáků. Po zeštíhlení by jich mělo ubýt deset procent, někteří říkají, že i mnohem více. Hovoří se o tom, že by ve službách Pentagonu mohlo zůstat 480 tisíc vojáků. Takovým počtem mužů ve zbrani USA vládly před 11. zářím 2001, před válkami v Afghánistánu a Iráku. Rušit by se mohly také benefity, zdravotní nebo důchodové. |
Pentagon nyní údajně plánuje ušetřit pro začátek v nadcházejících pěti letech 260 miliard dolarů, píše list The New York Times. V praxi to může znamenat kromě zmíněných omezení také třeba menší počet amerických vojáků v Evropě, informuje Reuters.
Na starém kontinentu by měly zůstat zhruba tři až čtyři tisíce mužů, prozradil nejmenovaný činitel. Dále by se šetření mělo promítnout do propouštění vojáků a civilních zaměstnanců. A do odložení či zrušení nákupu nákladné techniky, třeba stíhačky F-35, která je schopná uniknout radarům.
Bod zlomu po desetiletí válčení
Administrativa i Pentagon zatím odmítají komentovat detaily škrtů, nicméně mluvčí Bílého domu Jay Carney uvedl, že Spojené státy "jsou v bodu zlomu po desetiletí válčení". K podobnému kroku jako Leon Panetta už loni přistoupil tehdejší šéf Pentagonu Robert Gates, který výrazně osekal zbrojní programy.
Otázkou zůstává, jestli zůstane u zmíněných 450 miliard dolarů, nebo budou Spojené státy na obraně šetřit daleko více. Kongres totiž zvažuje osekat výdaje na obranu až o bilion dolarů, tedy 17 procent rozpočtu Pentagonu.
To by už bylo pro národní bezpečnost likvidační, bije na poplach Panetta. Odporují mu ale někteří demokraté a také pár republikánů, kteří připomínají, že po konci studené války a konfliktech v Koreji a Vietnamu americká armáda zažila mnohem drastičtější škrty.
"I v případě bilionu dolarů je to pořád menší redukce, než ty tři předešlé. Byla by to pořád největší armáda na světě," míní Gordon Adams, který dohlížel na výdaje na obranu v éře prezidentování Billa Clintona.
