Dnes jsou v módě termíny informační válka a veřejná diplomacie, jejíž jádro je často obsaženo v televizních zprávách.
Chcete otřást morálkou nepřítele? Nechte ho jen tak mimochodem nakouknout do plánů na nové děsivé zbraně, opepřete jeho podřízené stovkami e-mailů s podrobným návodem, kterak se vzdát a naplňte rozhlasové vlny nekonečným líčením úžasné americké armády rozpinkávající se na válku, píše agentura AP.
Potřebujete přesvědčit svůj vlastní lid? Zpochybněte vlastenectví účastníků protiválečných demonstrací, pusťte se do hrůzostrašného líčení zvěrstev, která nepřítel páchá na vlastním lidu a zkusmo ho přirovnejte k Adolfu Hitlerovi. Jako odměnu za válku slibte mír.
"Lidé si odjakživa malovali tváře válečnými barvami, nosili medvědí kůže, aby vypadali větší a hrůzyplnější, vždycky třímali v rukou prapory, bubnovali a vykřikovali hesla," říká historička Susan Brewerová z univerzity ve Wisconsinu.
Odborníci souhlasí, že slova, obrazy, informace a zastrašování jsou důležitými strategickými válečnými prostředky a bude to platit i o válce v Iráku.
Americká propaganda v Iráku
Iráčané jsou bombardováni americkým rozhlasovým zpravodajstvím a miliony letáků vyzývajících je k podpoře svržení prezidenta Husajna. Pověření američtí operátoři posílající e-maily a navazují telefonická spojení s iráckými veliteli, při nichž se je snaží přesvědčit o zbytečnosti ozbrojeného odporu. To jsou jen některé z metod propagandistické války.
Její strategii měly podle analytiků podpořit i nedávné informace o největší nejaderné bombě všech dob MOAB. "V zásadě existují dva důvody, proč takové věci dělat: vystrašit nepřítele nebo ho oklamat," říká psycholog Scott Gewehr.
Vojenské psychologické operace jsou dvojího druhu: buď mají za cíl získání přízně obyvatelstva, nebo působí na změnu přístupů vedení země. "Mnohem jednodušší je získat lidi," tvrdí Gewehr. "Když shazujete bomby, obrazně řečeno shazujete letáky, které lidi vyzývají, aby se vzdali a raději přežili."
Po vítězství přijde změna
Pokud válka vyústí v sesazení Saddáma Husajna, přijde na řadu obrat propagandistické strategie s cílem upevnit pozici demokratické vlády. Zatím největší kampaň tohoto druhu proběhla po druhé světové válce v poraženém Německu, kde spojenci opatrnou mediální manipulací napomohli budování demokratických institucí.
Pro Irák může ovšem být strategickou výhodou obyčejná kritika vůči americkému prezidentovi. Podle průzkumů veřejného mínění si sice George Bush získal podporu Američanů, ale znepřátelil si většinu světa.
Jeho někdejší srovnání války proti terorismu s křižáckou výpravou potvrdilo v muslimských zemích ty nejhorší obavy, že se bude opakovat vyhánění muslimů křižáky ze svaté země, jak tomu bylo před tisícem let.
"Takové výroky jsou interpretovány jako nevyvratitelné pravdy," říká historik Philip Taylor z britského Leedsu. Podle něj se Husajnovi hodí i to, že americká vláda předem pověřila vybrané firmy poválečnou rekonstrukcí Iráku.
