Holého preparát je od roku 2001 pod názvem Viread evidován pro léčení nemoci AIDS. Jeho předchozím objevem byl cidofovir, dnes známý jako lék Vistide pro léčbu očních infekcí pacientů s AIDS.
Holý proslul také objevem léku proti žloutence. Jeho tým z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd spolupracoval na vývoji léku Hepsera na chronickou hepatitidu B.
Americkou investici potvrdil ředitel ústavu Zdeněk Havlas. Zdůraznil, že jde o unikátní událost nejen v Akademii věd, ale v Čechách vůbec.
Smlouvu o pětileté spolupráci s možností prodloužení podepíšou zástupci obou stran ve čtvrtek dopoledne. Přínosem bude nejen pro ústav, ale umožní také udělovat stipendia výjimečně talentovaným studentům, dodal.
Z ročního příspěvku 1,1 milionu dolarů (24,5 milionu korun) bude dostávat 200 tisíc dolarů (asi 4,46 milionu korun) Holý osobně na financování svých výzkumů.
Firma také zřídí čestnou profesuru, jejímž prvním nositelem bude právě Holý. Má to být dárek k jeho blížícím se sedmdesátinám. Až skončí kariéru, komise Gileadu rozhodne, kdo další bude jejím nositelem.
Celkové výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu činily letos 18,2 miliardy korun. Rozpočet Akademie věd, která má kolem padesáti výzkumných pracovišť, byl kolem 4,7 miliardy korun.
Podle ekonoma akademie Jiřího Rákosníka získaly ústavy za loňský rok ze zahraničí dary a granty (včetně grantů z Evropské unie) v celkové výši 166 milionů korun.
Nyní je podle Havlase načase, aby na české vědecké úspěchy reagovaly i české farmaceutické firmy. "Chce to jít do rizika a věřit si," uvedl ředitel. Doufá, že se snad přece jen v budoucnu najde někdo, komu se nepodlomí kolena.
Podotkl, že testování nového léku trvá osm let a stojí kolem půl miliardy dolarů (přes 11 miliard korun). Výsledek ale předem není jistý, uzavřel.
