Američané se v Twitteru pídili po osobních datech zakladatele WikiLeaks

Americké úřady chtěly získat od internetové sítě Twitter osobní údaje zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange a také zprávy, které prostřednictvím Twitteru přijal nebo odeslal. Zajímaly se i o soukromí dalších lidí spojených s Wikileaks.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange ukazuje dokumenty o svém propuštění (16. prosince 2010) | foto: AP

Požadavek prý do Twitteru přišel od úřadů, které vyšetřují únik tajných diplomatických depeší a vojenských zpráv, jež WikiLeaks získal a začal zveřejňovat. Assange na americkou žádost upozornili provozovatelé Twitteru.

Kromě informací o Assangeovi sháněli američtí vyšetřovatelé stejné údaje i o dalších lidech spojených s WikiLeaks. V hledáčku měli islandskou poslankyni Birgitt Jonsdottirovou, nizozemského hackera Ropa Gonggrijpa i amerického programátora Jacoba Applebauma.

Po Twitteru žádali vyšetřovatelé také korespondenci vojína Bradleyho Manninga. Ten je podezřelý, že stáhl z vojenské sítě desítky tisíc tajných diplomatických depeší a dokumentů o válkách v Afghánistánu a v Iráku, které později nabídl WikiLeaks. Pokud bude usvědčen, hrozí mu až 52 let vězení (více čtěte zde).

Informace může dodat Google a Facebook

Vyšetřovatelé požádali Twitter o informace 14. prosince a internetová síť o tom později informovala dotčené uživatele. Zatím však není jasné, zda Twitter nakonec požadované údaje vyšetřovatelům předal.

Assange označil postup amerických vyšetřovatelů za šikanu. "Kdyby se íránská vláda snažila vynutit si informace o zahraničních novinářích a aktivistech, ochránci lidských práv z celého světa by se ozvali," prohlásil.

Zakladatel WikiLeaks se také obává, že stejnou žádost o osobní informace mohly dostat i další sociální síť Facebook nebo internetový gigant Google. Vyzval obě společnosti, aby ho na případný požadavek amerických vyšetřovatelů upozornily. Zástupci Facebooku ani Googlu se k Assangeově výzvě nevyjádřili.

DĚNÍ KOLEM WIKILEAKS

WikiLeaks loni publikoval desítky tisíc amerických vojenských dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu. Koncem roku také začal zveřejňovat americké diplomatické depeše. Údajně jich vlastní přes čtvrt milionu, na stránkách portálu se jich ale zatím objevilo přes 2000. Zveřejňování depeší ostře kritizovaly USA, ale i vlády jiných zemí.

WikiLeaks začal mít po zveřejnění depeší potíže s fungováním. Přišel o prostor na serverech internetového knihkupectví Amazon.com i o svou původní adresu wikileaks.org. Přestalo s ním také spolupracovat několik společností, které zprostředkovávají platební styk on-line.

autor: ČTK