Značná část amerických voličů se obává, že zvýšené náklady na udržováni americké vojenské přítomnosti v zahraničí a na rekonstrukci Iráku či Afghanistánu se nepříznivě projeví na životní úrovni samotných Američanů. Těchto obav se chytají zvláště opoziční politici.
Nejsilnější demokraticky kandidát na post hlavy státu John Kerry dokonce tvrdí, že současný prezident George Bush snížil vojenskou silu Spojených státu tím, že poslal příliš mnoho amerických vojáku do zahraničí. Demokraté vyčítají Bushovi vysoký rozpočtový deficit, který roste i kvůli rozsáhlejším vojenským výdajům.
Řada analytiků se domnívá, že udržování vojenských výdajů na současné úrovni nebude v budoucnu možné. Odborníci však také upozorňují, že vojenský rozpočet není až tak vysoký, jak se na první pohled zdá.
“Vojenské výdaje jsou dnes zhruba na úrovni 4,5 procenta hrubého domácího produktu. Za prezidenta Eisenhowera tento podíl dosáhl téměř devíti procent,” tvrdí přední americky politolog Fareed Zakaria ve svém pravidelném komentáři v týdeníku Newsweek. Ačkoliv rozpočet na obranu roste, tvoří menší část než v období studené války.
Nebudovat impérium
Přesto se i v odborných kruzích objevuji názory, ze by Američané měli své aktivity v zahraničí omezit. “Nebudujme impérium,” říká Marian Tupý z washingtonského institutu CATO, který se od počátku postavil proti válce v Iráku.
Tupý dodává, ze Američané by neměli platit za evropskou bezpečnost. Poukazuje na skutečnost, ze kupříkladu Německo věnuje na obranu poměrně malou část svého rozpočtu, čímž vlastně částečně přenechává finanční břímě Americe. Institut CATO dokonce doporučuje, aby Spojené státy vystoupily z Atlantické aliance.
Zdaleka ne všichni ve Washingtonu mají stejný názor jako představitelé CATO. Ale sílící tlak na omezování výdajů v zahraničí je vzhledem k blížícím se volbám realitou.
Dokončit rekonstrukci Iráku
Rada pozorovatelů však také upozorňuje, že Spojené státy jsou nyní ve zcela jiné situaci než v době, kdy se připravovaly na útok v Iráku. V současnosti nejde o žádnou novou vojenskou intervenci, ale především o to, aby se podařilo dotáhnout do konce rekonstrukci Iráku a Afghanistánu. Na tom, zda se to podaří, závisí důvěryhodnost Spojených států v očích celého světa.
Komentátor Jackson Diehl v listu Washington Post upozornil, ze Američané musejí v Iráku zabránit dvěma katastrofickým scénářům: vypuknuti občanské války mezi ruznými etnickými a náboženskými skupinami a snahám vytvořit autoritářsky islámský stát.
Aby bylo možné takovým scénářům čelit, je nutné zajistit bezpečnost v zemi. Představitelé amerických ozbrojených sil upozorňují, že to není možné bez dalších výdajů, které by měly jít na výcvik a vyzbrojení iráckých bezpečnostních složek a policie.
Problém
je v tom, že každý další výdaj na rekonstrukci Iráku v očích mnoha Američanů pouze dokládá, že administrativa prezidenta Bushe podcenila celkové náklady na okupaci Iráku.Zde je také třeba hledat odpověď na otázku, zda jsou vojenské výdaje na nynější úrovni pro Ameriku neúnosné. Nejsou, ale zato poválečná rekonstrukce obsazených zemi se může i pro Američany stát skutečnou noční můrou.
