"Toto významné propuštění, dosud největší, znamená důležitou událost v pokroku Iráku směrem k demokracii a vládě práva. Demonstruje zapojení irácké vlády do snah o zajištění bezpečnosti a spravedlnosti pro všechny Iráčany," stojí mimo jiné v armádním prohlášení.
Propuštění iráčtí vězni neměli na svědomí závažné zločiny jako pumové útoky, vraždy, mučení nebo únosy a zřekli se násilí, zdůrazňuje se v prohlášení.
Není jasné, zda americká armáda učinila tento krok na žádost sunnitů motivovanou jednáními o návrhu nové irácké ústavy, konstatuje Reuters. Sunnité se dožadovali propuštění svých vězňů, aby se mohli zúčastnit referenda o ústavě a parlamentních voleb.
Referendum, v němž se mají voliči vyjádřit k návrhu nového základního zákona, je stanoveno na 15. října, parlamentní volby by se pak měly konat koncem roku.
Proces vypracovávání návrhu ústavy se však protahuje. Podle původního plánu měl být základní zákon předložen parlamentu už 15. srpna. Od té doby už vypršela dvakrát prodloužená lhůta pro dosažení dohody o textu dokumentu, vyjednávači ale dodnes nedospěli ke kompromisu.
Jádrem sporu je odpor menšinových sunnitů proti federálnímu uspořádání Iráku, které podporují většinoví šíité spolu s Kurdy. Dokument tak s největší pravděpodobností poputuje v neděli do parlamentu bez dobrozdání sunnitů. - více zde
