Kulisu setkání v Sofii již tradičně dělají bouřlivé demonstrace. Několik tisíc lidí se už včera sešlo nedaleko místa jednání, aby vyjádřilo nesouhlas s chystaným podpisem smlouvy, která by měla povolit přístup amerických ozbrojených sil k bulharským vojenským základnám.
Hlavním tématem prvního dne byla íránská krize. Íránu dnes vyprší lhůta od Rady bezpečnosti OSN k zastavení obohacování uranu, které může vést k výrobě jaderných zbraní. Liknavost Íránu dnes odsoudila především americká ministryně Condoleezza Riceová, která vyzvala Radu bezpečnosti k rozhodné akci, mezi níž může patřit i uvalení sankcí.
Podle Riceové je velmi nepravděpodobné, že by Írán vyhověl mezinárodním požadavkům na zastavení nebo omezení jaderného programu. K zastavení íránského jaderného programu přitom vyzvali i ostatní státníci.
"Musíme udělat vše pro to, abychom zastavili šíření zbraní hromadného ničení," řekl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Zároveň však upozornil, že organizace, v jejímž čele stojí, nehraje při řešení problémů v Íránu hlavní roli.
Řešení této záležitosti podle jeho slov leží především na bedrech jednotlivých států a OSN. Ve hře je i uvalení ekonomických sankcí, ale tomuto kroku mohou zabránit Čína a Rusko, které mají v Radě bezpečnosti právo veta. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov zavítá do Sofie dnes.
Ministři zahraniční NATO se při schůzce v Bulharsku zaměřili i na případnou nabídku vstupu do aliance pro Ukrajinu, Gruzii, Albánii, Chorvatsko a Makedonii. Podle Scheffera však těmto zemím vyšlou signály o případném vstupu až na listopadovém zasedání. Konečné rozhodnutí navíc nebude přijato dříve než v roce 2008.
S tím počítá i ukrajinský prezident Viktor Juščenko, který věří, že na listopadovém zasedání v lotyšské metropoli Rize k diplomatickému průlomu opravdu dojde. Podle Riceové ale bude muset právě Ukrajina splnit velmi přísné požadavky.
