Likvidace odpadu je velký byznys, což dokazuje i aféra s dovážením německých odpadků na české skládky. Tamní podnikatelé se tak snaží obejít přísné německé normy. - více zde
Jinou kapitolou je elektrošrot, tedy vyřazené ledničky, televizory, počítače a další elektrozařízení. Na jejich likvidaci se ze zákona finančně podílejí samotní výrobci a cena za výrobek je proto navýšena o likvidační poplatek.
Zákon také stanovuje, že kolektivní systém likvidace bude řídit společnost, která má největší podíl na trhu. Tedy taková, která má smlouvy o zastoupení s největším počtem výrobců a distributorů. A v tom je právě sporné rozhodnutí ministra životního prostředí a celého odboru odpadu.
Společnost získala tři odvětví
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vybralo na přelomu roku společnosti, kterým ve správním řízení dalo na starost elektrošrot z domácností v jednotlivých vybraných skupinách. Společnost Asekol dostala hned tři odvětví - výpočetní a kancelářskou techniku, spotřební elektroniku a zařízení pro sport včetně hraček.
To se ale nelíbí konkurenční společnosti Rema, která zajišťuje likvidaci počítačů a telekomunikačních zařízení. Loni měla smlouvy s firmami pokrývající 85 procent českého trhu, což dokazuje i znalecký posudek. Ten však Asekol zpochybňuje, že prý v něm nejsou zahrnuty všechny společnosti na trhu.
Vyšší poplatky zvýší ceny na pultech
Asekol si navíc podle údajů z ceníku účtuje mnohem vyšší poplatky za likvidaci, v některých položkách je to až osmkrát víc než u konkurence (například při prodeji LCD monitoru s uhlopříčkou nad 21 palců se cena zvýší o poplatek téměř 300 korun místo obvyklých čtyřiceti).
To ale podle ministerstva nevadí, protože se jedná o neziskový sektor. "Podstatou finančního chodu kolektivních systémů je neziskovost. Pokud se bude výše příspěvků odchylovat od potřebné výše nákladů, pak bude muset dojít k jejich úpravě, ať už dolů nebo nahoru," uvedla Eva Veverková z tiskového oddělení MŽP.
"Nelze dopředu říci, zda je lepší na počátku nastavit nízké poplatky či vysoké, to se uvidí teprve časem a pak se nastaví optimální výše poplatků," dodala. Konkurence přitom na rozdíl od Asekolu podložila své odhady cen studiemi a znaleckým posudkem.
Na ověřování jsme neměli čas, tvrdí úředníci
Ministerstvo se hájí tím, že podíl na trhu neměří obratem firem, ale hmotností jimi dodávaných výrobků. Odbor odpadů ale na druhou stranu přiznává, že na kontrolu údajů, které firmy ve svých přihláškách uvedly, nebyl čas. Proto úředníci vycházeli z údajů, které měli k dispozici k 15. prosinci 2005.
Šéf odboru odpadů Leoš Křenek se opakovaně odmítl k případu vyjádřit. Markéta Grünerová, která má elektrošrot na starosti, upřesnila, jak správní řízení probíhá.
"Nejdříve kontrolujeme všech dva a půl tisíce výrobců, jestli nám o sobě poslali pravdivé informace, jestli vůbec jsou v obchodním rejstříku. Vzhledem k tomu množství to je tedy velice časově náročná věc a seznamy byly v mnoha směrech naprosto nevyhovující," řekla iDNES.
"My jsme ale jen úředníci, kteří kontrolují dodané údaje. Museli jsme rozeslat rozhodnutí více než jedenácti stům výrobců a je nás tady na to pět," dodala Grünerová.
Podíly výrobců na trhu podle ministerských čísel ovšem odbor nezveřejnil. Přesný podíl nechtěli sdělit ani zástupci Asekolu. Oficiální čísla zveřejnily pouze kolektivní systémy Rema a Retela, které se s MŽP o zápis na základě těchto údajů přou.
Asekol ale tvrdí, že na hmotnost zlikviduje odpadu víc než Rema. "Oni se odvolávají jen na obraty, což je včetně překupních transakcí. V elektrošrotu se ale všechno počítá na kila, takže z hlediska odpadů je jediná možnost to srovnávat podle hmotnosti," řekl iDNES ředitel Asekolu Jan Vrba.
Komise: Údaje je třeba znovu ověřit
Rema se proti rozhodnutí MŽP odvolala a případ řešila rozkladová komise ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Ten také jako jediný může rozhodnutí odboru odpadů zvrátit.
Poradní sbor složený z právníků a odborníků nakonec ministrovi doporučil napadené rozhodnutí MŽP zrušit a vrátit k novému projednání. Navrhl, aby v novém řízení odbor odpadů jednoznačně uvedl, z jakých podkladů pro výběr společnosti vycházel a jakým způsobem je ověřil.
Ministr rozhodl opačně než komise
Ministr Ambozek se ale doporučením své vlastní komise neřídil a rozhodl překvapivě zcela opačně. Odvolání zamítl jako nepřípustné. "Dospěl jsem k závěru, že rozklady byly podány osobami, které neměly právo podat odvolání," napsal.
V odůvodnění přitom ministr uvedl, že k návrhu komise přihlédl. Ta však označila výrobce zastoupené Remou za účastníky řízení a tedy ty, kdo mohou podat rozklad.
Ministr nemohl iDNES své rozhodnutí náležitě vysvětlit, protože od pondělí je na služební cestě v zahraničí a vrací se až v dubnu.
Podle mluvčí Karolíny Šůlové je komise pouze poradním orgánem a ministr není jejím názorem nijak vázán. "Ministr rozhodl podle svého uvážení," řekla iDNES. Rozpory v obou rozhodnutích však nedokázala vysvětlit.
"Důsledky vadného rozhodnutí ministerstva mají zásadní vliv na činnost našeho kolektivního systému. Společnosti sdružené v Rema systému jsou na základě podnětu třetí strany najednou kontrolovány inspekcí životního prostředí a zastrašovány milionovými pokutami," uvedl šéf Remy David Beneš. Podle něj se budou snažit rozhodnutí MŽP ještě zvrátit.
