„Navzdory tomu, jaký dopad mělo lidstvo v posledních padesáti letech na amazonský deštný prales, tu stále můžeme objevit nové živočišné druhy, jako jsou právě dva nově nalezené druhy elektrických,“ říká vědec David de Santana z Národního muzeum přírodní historie ve Washingtonu.
Podle něj výzkum naznačuje, že v amazonském deštném pralese stále čeká na své objevení velké množství druhů, kteří mohou přispět k technologickým inovacím i vývoji nových léků na závažná onemocnění.
Právě elektrickým úhořem se totiž vědci podle listu The Guardian inspirovali třeba při konstrukci první elektrické baterie. De Santanův vědecký tým se do Amazonie vydal s cílem lépe porozumět elektrickým úhořům a mapovat divokou zvěř v odlehlých částech Jižní Ameriky.
Ačkoli si jsou podle de Santany druhy elektrických úhořů žijící v Amazonii velmi podobné, podrobná analýza DNA provedená na 107 shromážděných vzorcích odhalila, že kromě dříve známého úhoře s názvem Electrophorus electricus, se v nich vyskytují také dva úplně nové druhy, které dostaly jména Electrophorus voltai a Electrophorus varii.
Další výzkum poté odhalil ohromující výsledek. Úhoř Electrophorus voltai je schopen vyvinout napětí až 860 voltů, což je mnohem více než u dosud rekordního elektrického úhoře, který umí vyvinout napětí 650 voltů. Nově objevený úhoř se tak stal nejsilnějším známým generátorem bioelektřiny.
Síla elektrického napětí, kterou dokáže úhoř druhu voltai vytvořit, je podle de Santany pravděpodobně výsledkem přizpůsobení se životu ve vysokohorských vodách, kde je snížená vodivost.
Podle vědců má každý ze tří druhů jasně definované místo k životu. Zatímco electricus žije v oblasti Guyanského štítu, voltai obývá Brazilskou vysočinu a vari se vyskytuje v Amazonské nížině. Poslední jmenovaný druh dostal jméno podle zesnulého ichtyologia Richarda Variho.
Električtí úhoři používají elektrické výboje pro různé účely, například při lovu kořisti, sebeobraně proti predátorům nebo orientaci.