„Běžně tu míváme 200 až 300 autobusů denně, které způsobují zácpy a ztěžují život obyvatelům. Konec tohoto enormního provozu by byl úlevou. Sebrali jsme téměř 10 000 podpisů pod petici, v níž požadujeme, aby se to nevrátilo. Potřebujeme prostředí, ve kterém se dá žít a kde je respektována příroda a moře,“ zdůrazňuje Tanina Vanacoreová, spolumajitelka positánského hotelu Palazzo Murat.
„Positano zažívá krásné chvíle, příroda jen vzkvétá, moře je průzračné, ráno nás budí ptačí zpěv,“ dodává.
Stejného názoru je i Andrea Coppola ze společnosti Plaghia Charter, která pořádá výlety na lodích. „Naše moře bylo vždy průzračné jako krystal, ale nyní, kdy je tu méně lodí a sportovních aktivit, je úžasné. A je vidět více ryb než dříve,“ říká.
Amalfinské pobřeží, proslavené svými městečky na kopcích, které se prudce svažují ke Středozemnímu moři, dnes vypadá jako Šípková Růženka. Turistické cesty, včetně Sentiero degli Dei (Stezka bohů), neúměrně zarostly, a tak prvním úkolem po ukončení karantény bylo ořezat trní tam, kde nebylo možno projít, a zajistit na nich bezpečnost.
Itálie, která byla jako první země v Evropě postižena epidemií covidu-19, zrušila počátkem května karanténu a od 3. června, se znovu otevřela turistům. Těch však je zde zatím jen málo a jsou to většinou Italové.
„Obvykle je tu v této roční době všude plno jachet, odsud až na Capri,“ říká turistický průvodce Giovanni Casci, který přehlíží téměř prázdné pobřeží.
Koronavirus odstřihl Benátky od příjmů z turistiky. Městu se však ulevilo |
Díky karanténě moře vypadá jako před 40 lety. „Pokud jde o klid, je to nepopiratelné zlepšení. Dříve tu projíždělo tolik lodí, že se to podobalo dálnici,“ zdůrazňuje rybář Gaetano Esposito. „Je tu však ekonomický problém. Nachytám sice ryby, ale neprodám je,“ dodává.
„Kromě delfínů k pobřeží připluli vorvani. Vplouvají do přístavů a přibližují se k lidem. Dříve je nebylo možné spatřit,“ upřesňuje Casci, který spolupracuje se sdružením Cartotrekking.
Příležitost pojmout turistiku jinak
„Od března do října je Amalfinské pobřeží navštěvováno až příliš a pravděpodobný návrat masové turistiky bude mít znovu dopad na přírodu,“ konstatuje průvodce. Jeho kolega Marco Marotta soudí, že by pandemie mohla být velkou příležitostí, jak reorganizovat turistiku.
„Výlety a túry byly v posledních letech velmi intenzivní a narůstaly, jsou však ještě jiná místa, která si zaslouží, aby byla objevena, a která nabízejí klid na rozdíl od šílenství pláží a kouzelných měst na pobřeží,“ konstatuje.
Předseda turistického distriktu Amalfinského pobřeží Andrea Ferraioli rovněž soudí, že krize s epidemií, která měla na sektor tvrdý dopad zejména kvůli nepřítomnosti amerických turistů, je příležitostí, jíž je třeba se chopit. „Pobřeží v posledních letech zaznamenalo možná až příliš velký příliv turistů, zejména v létě. Loni jich tu byly téměř dva miliony,“ vysvětluje.
Turistika by podle něho měla být rozložena na 12 měsíců v roce, měl by se rozvíjet trekking či enogastronomie a turisté by se měli k životnímu prostředí chovat ohleduplněji.
