„Nepřipadá absolutně v úvahu, aby Alžírsko otevíralo záchytná centra pro pokoutné migranty na svém území,“ prohlásil alžírský ministr Abdal Kádir Misáli. „EU má prostředky pro řešení krize,“ dodal.
Nechuť zřizovat nová centra na svém území projevila v předchozích dnech i Libye, která je už tak zahlcená desítkami tisíc migrantů.
V zemích Evropské unie, jejichž nejvyšší představitelé se ve čtvrtek a pátek na jednání v Bruselu věnují hlavně problému migrace, zaznívají názory, že by se zmíněná střediska měla budovat už v afrických zemích.
Cílem je mimo jiné odrazovat migranty od toho, aby se vydávali na životu nebezpečnou cestu přes Středozemní moře, čímž pak nutí podle mezinárodních pravidel hlavně Evropany, aby jim poskytovali pomoc a umísťovali je na starém kontinentu.
Například nizozemský premiér Mark Rutte na summitu v Bruselu prohlásil, že EU by se měla pokusit uzavřít s africkými státy dohody podobné té, která na jaře 2016 prakticky zastavila migrační tlak na Balkáně.
Potřebu soustředit se na lepší ochranu vnější hranice EU potvrdil také šéf Evropské rady Donald Tusk, který vrcholným unijním schůzkám předsedá. Nyní často zmiňovaný plán na zřízení míst, kde by byli vyloďováni migranti zachránění na moři, by podle něj měl odrážet návrhy, které mu v dopise ve středu sepsal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
„Alternativou takového řešení je chaoticky postupující uzavírání hranic, také těch uvnitř EU, a rostoucí konflikty mezi členskými zeměmi unie,“ varoval Tusk. Někdo si podle něj může myslet, že jeho návrhy na řešení jsou příliš tvrdé. „Ale věřte mi, pokud se na nich nedohodneme, dočkáme se daleko tvrdších návrhů od daleko tvrdších hochů,“ uzavřel Tusk.
Německá kancléřka Angela Merkelová se při příchodu na summit vyjadřovala podobně. Zdůraznila navíc, že je potřeba o těchto tématech začít vyjednávat přímo s africkými státy. K opatrnosti v tomto ohledu vyzval předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, který před novináři dokonce varoval před „neokolonialismem“. Upozornil, že vlády afrických zemí, s nimiž je komise v kontaktu, nehodlají připustit, aby za ně rozhodoval někdo jiný.
Migranty z Lifeline přijmou i Belgie a Norsko
Počet evropských zemí, které si mezi sebe rozdělí migranty s právem na azyl z paluby lodi Lifeline, se rozšířil na devět - naposledy se přidalo Norsko. Na Twitteru o tom informoval maltský premiér Joseph Muscat, jehož vláda povolila lodi německé nevládní organizace na Maltě ve středu večer přistát. Místní úřady plavidlo zabavily a kapitána vyšetřují.
Vedle Norska uprchlíky s právem na azyl přijme Malta, Francie, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Irsko, Nizozemsko a Belgie.
Ve čtvrtek ráno začala registrace migrantů, kteří pak mohou podat žádost o azyl. Pokud jeho podmínkám nevyhoví, budou deportováni do země původu. Maltská vláda informovala, že tři děti a tři dospělí byli převezeni do vládní nemocnice.
Malta vyšetřuje, zda kapitán lodi Claus-Peter Reisch porušil zákon, když nedbal pokynů, aby 234 zachráněných migrantů přenechal libyjské pobřežní stráži. Za překročení zákona to považují Itálie a Francie. Německá nevládní organizace Lifeline kapitána a posádku hájí a tvrdí, že se vždy „striktně drželi mezinárodního práva“.
„Itálie musela v minulých letech migrační krizi řešit sama. Je jasné, že se s takovou zátěží nemůže vypořádat sama,“ řekla na tiskové konferenci v Berlíně mluvčí Lifeline. „Na Německo padá původní odpovědnost, protože problém zanedbalo,“ dodala. Obvinění, že kapitán porušil zákon, organizace považuje za šokující.
O přijetí migrantů z lodi Lifeline se dohadovaly středomořské země skoro týden, přijmout je předtím odmítla Itálie, kam měla loď plující zřejmě pod nizozemskou vlajkou namířeno. Nový italský ministr vnitra Matteo Salvini, který slíbil zastavit masový příliv migrantů do Itálie, opakovaně prohlašuje, že jeho země nebude přijímat lodě zahraničních nevládních organizací. Podle něj nahrávají pašerákům.
Humanitární organizace a právní odborníci vznáší pochyby, zda Libye sužovaná válkou dokáže účinně provádět pátrací a záchranné operace podél svého pobřeží.
27. června 2018 |
