„Víme, že Alzheimerova choroba začíná v mozku jedno nebo dvě desetiletí předtím, než mají pacienti jakékoli příznaky,“ popisuje profesor Mathias Jucker, spoluautor studie z Centra pro neurodegenerativní nemoci v německém Tübingenu.
„Terapie musí zasáhnout deset let před nimi či dokonce dříve, aby byla úspěšná,“ vysvětluje Jucker. Krevní testy podle něj navíc umožní otestovat, jak nasazené léky u pacientů fungují.
A simple blood test could predict if a patient will develop Alzheimer's disease up to 16 years before symptoms begin, a new study finds https://t.co/vnEUrS7TAP https://t.co/fTEZd22Kvp
Tým vědců pro magazín Nature Medicine popsal, že se v rámci výzkumu soustředil na změny hladiny proteinu zvaného lehký polypeptidní neurofilament (NfL), a to v krvi a mozkomíšním moku zkoumaných. NfL se vyskytuje v neuronech a podle vědců dřívější výzkumy prokázaly, že jeho zvýšený výskyt v tělesných tekutinách myší je spjat s vyšší úrovní poškození mozku.
Jucker se svými kolegy sledoval hladinu bílkoviny NfL u 243 lidí s genetickou mutací předurčující propuknutí alzheimera a u 162 lidí bez této mutace. Podle Juckera se u lidí s mutací objevily příznaky nemoci v očekávaném období, což odborníkům umožnilo sledovat hladinu NfL roky předtím, než se tyto příznaky objevily.
Lékaři zjistili, že přibližně sedm let před propuknutím příznaků se úroveň NfL v tělních tekutinách začala výrazně lišit, přičemž lidé s alzheimerovskou mutací měli v krvi i mozkomíšním moku větší množství této bílkoviny než ti bez mutace. Podle Juckera se rozdíly v hladinách NfL u účastníků s mutací a bez ní daly zjistit už šestnáct let před vypuknutím příznaků.
„Nejsou to nutně absolutní hladiny, které řeknou, že u vás probíhá neurodegenerace, jde spíše o rychlost změny. Míra změny je skutečně velmi citlivá a ukáže se velmi brzy. A to je přesně to, co potřebujeme pro klinickou studii,“ popisuje Jucker pro britský list The Guardian.
Scientists have identified a biomarker in the blood which may facilitate monitoring disease progression of #Alzheimer's long before first clinical signs appear. https://t.co/g5ZhRpubvh https://t.co/fSj0icWLCn
Podle doktora Jamese Picketta z britské Alzheimerovské společnosti má však studie jistá omezení. Lékař poukazuje například na to, že se vědci soustředili na lidi s alzheimerovskou mutací, kteří však ve skutečnosti tvoří pouze jedno procento všech pacientů s tímto onemocněním. Výskyt NfL se navíc podle něj může zvýšit také v důsledku roztroušené sklerózy nebo při traumatických změnách na mozku.
Přesto je podle něj výzkum zásadním krokem vpřed. „Ačkoli jsme zlepšili míru diagnózy, ve Velké Británii žije 850 tisíc lidí s demencí, kterou ale mají diagnostikovanou jen dvě třetiny z nich. Jakýkoli pokrok, díky němuž můžeme rychleji a přesněji odhalit tento stav, je velký úspěch,“ uzavírá Pickett.
Podívejte se na reportáž z českého Alzheimercentra:
20. července 2016 |
