Pedagogové by podle Dlaba měli studovat jen na omezeném množství nejkvalitnějších univerzit. „Reformu bych navrhoval tak, že by začala na některých univerzitách a zároveň všichni ti, co by prošli a byli by nově učiteli, tak by měli třeba dvojnásobný plat,“ uvedl.
Na učitelství by podle něj měli chodit ti nejlepší studenti. „V Singapuru, například, je to skutečně ta vrstvička nejschopnějších, nejnadanějších studentů, kteří dostanou právo studovat učitelství,“ uvedl. Singapur patří k zemím, které mají v mezinárodním srovnání v testování znalostí žáků nejlepší výsledky.
Dlab nesouhlasí se zaváděním alternativní výuky matematiky podle profesora Milana Hejného, jež spočívá v objevování postupů a tvůrčím hledání řešení samotnými dětmi. V současnosti se používá asi na 750 ze zhruba 4 100 základních škol v Česku. Tato metoda podle Dlaba nepřináší v matematice nic nového. „Tam není jiný prvek, jak učit matematiku, to jsou prvky, které jsou sebrané od dobrých učitelů z minulosti,“ řekl.
Nekontrolované zavádění Hejného metody na školách označili ve středu i další matematici na konferenci za riskantní. Není podle nich jasné, jak efektivní tato metoda je. Obávají se, že naopak ještě přispívá ke zhoršení úrovně znalostí dětí v matematice. Výsledky testování České školní inspekce (ČŠI) mezi páťáky a deváťáky v minulém školním roce to ale nepotvrdily.
„Hejného“ dětem se u přijímaček dařilo
Děti, které se ve škole učily matematiku Hejného metodou, měly v testech ČŠI srovnatelné výsledky s vrstevníky, kteří měli klasickou výuku matematiky. O tři procenta lepší byli žáci, jejichž učitelé kladli důraz na vybudování lepšího vztahu dětí k matematice. Hůře dopadli ve třídách, kde učitelé prohlásili, že cílem výuky je probrat všechno učivo podle rámcových vzdělávacích programů.
Podle ředitele společnosti H-mat Tomáše Rycheckého se Hejného metoda výuky odlišuje od tradiční výuky matematiky tím, že vyhovuje psychologii dítěte. „Přináší dětem radost a neomezuje u nich chuť se dál učit,“ uvedl.
Kritiku netradiční metody odmítl, stejně jako výtku, že ve třídě je při ní aktivních jen pár dětí. „To je naprosto běžný jev v jakékoli výuce. Společnost je prostě rozvrstvená na tahouny, na masu a na ty, kteří mají vlohy jinde, nebudou to nikdy učenci, ale budou to výborní sportovci nebo manuální pracovníci,“ podotkl.
Hejného metoda podle něj přináší i nadprůměrné výsledky ve formování osobnosti dítěte. „Ty děti jsou pokorně sebevědomé, komunikativní, naslouchají, kooperují,“ vyjmenoval Rychecký. „To jsou vedlejší výstupy Hejného metody, které nejsou tak snadno měřitelné jako násobilka a přechod přes desítku, ale jsou pak možná o to důležitější potom v životě,“ dodal.
Rychecký souhlasí s tím, že by bylo dobré otevřít diskusi o kvalitě učitelů. Zlepšit by se podle něj mělo především jejich sebevědomí a prestiž povolání ve společnosti.
