Alternativní tresty by odlehčily přeplněným celám

- Obecně prospěšné práce jako nejznámější forma alternativních trestů by mohly odlehčit přeplněným věznicím. Musely by se ovšem splnit dvě základní podmínky: soudci by je museli ukládat častěji než doposud a starostové obcí by měli mít o lidi odsouzené k takovému trestu opravdu zájem.

"Zatím si všichni na obecně prospěšné práce postupně zvykáme. Někteří starostové si až donedávna mysleli, že odsouzené zaměstnat nemohou, protože nemají obecní šatlavu, kam by je na noc zavřeli," řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček. Dodal, že soudci k trestu, který zákon zná už od od roku 1996, sahají v poslední době přece jen častěji.

Například v roce 1998 udělili bezmála 1800 trestů v podobě obecně prospěšných prací, loni už jich bylo přes tři tisíce. "Tento trend platí i pro kraje. V prvním roce by se v každém z nich daly tyto tresty spočítat na prstech jedné, možná obou rukou," potvrdil Voráček.

Loni severočeští soudci takto potrestali bezmála tři sta pachatelů, zatímco před dvěma roky se jejich počet jen lehce přehoupl přes stovku.

Dobře si podle Voráčka vede například západočeský kraj. "V roce 1998 tu soudci rozdali přes tři stovky těchto alternativních trestů, o rok později už jich byl bezmála dvojnásobek," tvrdí Voráček.

Soudce libereckého okresního soudu Stanislav Černý nabádá, aby se k alternativním trestům přistupovalo s rozmyslem. "Úskalí vidím například v tom, když odsouzený musí za prací dojíždět," řekl Černý. "Autobusy do některých pohraničních obcí jezdí málo, a pokud potrestaný nemá vlastní auto, je to problém." Podle Černého by bylo ideální, kdyby odsouzený mohl zvelebit vesnici nebo město, kde žije.

Jak uvedla soudkyně libereckého okresního soudu Taťjana Bernátková, je také bezpředmětné udílet alternativní trest drobným zlodějíčkům. "Pokud opakovaně kradou, protože se jim nechce dělat, tak je nesmyslné trestat je prací," upozornila. Bernátková také soudí, že by neškodil větší zájem starostů. "Když soudce uvažuje o tom, zda tento trest uloží, musí mít především jistotu, že obce takové lidi zaměstnají v průběhu celého roku, a ne jenom na jaře nebo v létě, kdy potřebují s něčím pomoci," řekla Bernátková.

Podle Voráčka by bylo ideální, kdyby soudci měli při hlavním líčení po ruce seznam obcí, které mají o odsouzené zájem.

Pokud chudší obce zápolí s vysokou nezaměstnaností, svěří raději nenáročný úklid v obci místním lidem, kteří jsou bez práce. Potvrdil to kupříkladu Petr Strnad, starosta Bulovky na Frýdlantsku, kde je bez práce téměř každý pátý. "Sedmnáct místních nezaměstnaných vypomáhá přes léto s úklidem. Je to solidní parta, mohu se na ni spolehnout," potvrdil starosta.  Zájem o odsouzené Strnad nemá. "Holýma rukama dělat nebudou, musel bych jim půjčit obecní nářadí. Kde mám ale záruku, že se po příchodu odsouzených, které tu nikdo nezná, neztratí?" Starostovi vadí i to, že by úředníci museli kontrolovat, zda potrestaní skutečně pracují. "Byly by s tím jenom starosti," dodal Strnad. "A to nemluvím o zbytečných výdajích. Když nechám proškolit ze základů bezpečnosti práce nezaměstnané, úřad práce to obci proplatí. Když ale nastoupí odsouzení, peníze by šly z obecní pokladny."

Ani v další severočeské obci, Českém Dubu, o odsouzené velký zájem nemají. "Před dvěma lety tu jeden z nich uklízel, a pokud vím, moc se mu pracovat nechtělo," připustila tajemnice českodubského obecního úřadu Běla Spoustová. "Asi záleží na konkrétním člověku, my moc dobré zkušenosti nemáme."

Odsouzený musí soudu po vykonání trestu předložit potvrzení, že předepsaný počet hodin skutečně odpracoval. "Pokud se práci vyhýbá, žalář ho nakonec stejně nemine," upozornila soudkyně Bernátková. "Za každé dvě zameškané hodiny stráví ve vězení jeden den," upozornila. Odsouzení vykonávají práce ve svém volnu a musí to stihnout do jednoho roku. Soudce smí uložit trest v rozsahu od padesáti do čtyř set hodin.

I když je však obžalovaný pracovitý, neznamená to, že mu soudce automaticky alternativní trest vyměří. "Uvedu jednoduchý příklad: Když řidič při dopravní nehodě někoho usmrtí, může jít do vězení až na dva roky," řekla Bernátková. "Pokud by však měl místo toho čtyři sta hodin zvelebovat obec, ale neodpracoval by ani jednu hodinu, skončil by nakonec stejně ve vězení. Ovšem s tím rozdílem, že by tam nepykal dva roky, ale pouze sedm měsíců. To je totiž v přepočtu oněch čtyři sta neodpracovaných hodin. A více než čtyři sta hodin dostat nemůže."

Pracovnice libereckého okresního soudu Zuzana Hájková o tom ví své. Je to ona, kdo vydává písemné rozhodnutí o tom, kde a jakou práci odsouzený vykoná. "Loni liberečtí soudci potrestali obecně prospěšnými pracemi třináct lidí, šest z nich teprve musím předvolat a práci jim zprostředkovat," upozornila Hájková. "Ze zbývajících sedmi, kteří už věděli, kam mají nastoupit, si však trest odpykal pouze jediný. Ostatní se zapírají a nespolupracují."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video