Pití alkoholu v EU ročně spáchá škody za 125 miliard Eur. Ilustrační foto.

Pití alkoholu v EU ročně spáchá škody za 125 miliard Eur. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Alkohol může za čtvrtinu vražd v EU, uvádí studie

  • 32
Každou čtvrtou vraždu, šestou sebevraždu a každou třetí smrtelnou havárii v EU má na svědomí alkohol. Uvádí to nezávislá mezinárodní studie, která vznikla v rámci Evropského akčního plánu o alkoholu. Škody vzniklé v důsledku užívání alkoholu vyčíslila na 125 miliard eur ročně.

Škody vzniklé v důsledku užívání alkoholu vyčíslila na 125 miliard eur ročně.

Primář Karel Nešpor z oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Bohnicích považuje za nejdramatičtější čísla o dopravních nehodách. Vyplývá z nich totiž, že ročně zemře v EU při nehodách způsobených alkoholem 17 tisíc lidí, z toho 10 tisíc nevinných obětí.

"Dokumentuje to smutnou skutečnost, že alkoholem netrpí jen ti, kteří alkohol pijí, ale i nevinní lidé," řekl iDNES Karel Nešpor. "To se týká i násilného chování."

Zprávu nevládní neziskové organizace, která má podle Nešpora úzké vazby na Světovou zdravotnickou organizaci, zveřejnil časopis The Globe. Píše se v ní také, že v alkoholovém opojení dochází ročně ke 200 tisícům nechráněných pohlavních styků patnáctileté a šestnáctileté mládeže.

V Evropské unii je alkohol třetím nejvýznamnějším zdravotním rizikovým faktorem, hned za tabákem a vysokým krevním tlakem.

Nešpor: Češi nikdy nepili tolik, co teď
"A nejsou to jen zdravotní důsledky. Když se na to podíváme z ptačí perspektivy a ekonomickým okem, pak uvidíme, že zatímco výrobci a distributoři alkoholu si odnášejí tučné zisky, za škody platíme my, daňový poplatníci. Dobrovolně jim přispíváme," dodává Karel Nešpor.

Podle Nešpora je prokázáno, že největší škody spojené s alkoholem spadají do oblasti produktivity práce, což má za následky mnohé ekonomické škody. "Znamená to nižší výkon, ale i nižší výdělky, a tím nižší daně. V neposlední řadě i mnoho pracovních úrazů."


INFOGRAFIKU ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM

Obecně se má za to, že česká společnost zastává velmi liberální postoje vůči alkoholu, a to už z tradice. Karel Nešpor to považuje spíš za mýtus. "Za první republiky byla spotřeba alkoholu na osobu a rok třetinová, než je teď. Češi nikdy nepili tolik, jako pijí teď," upozorňuje.

Růst spotřeby ilustruje na několika číslech. Od roku 1989 stoupla spotřeba čistého lihu na osobu a rok o dva litry. V roce 1989 vypil průměrný Čech 8,2 litrů, v roce 1995 už 9,4 litrů a v roce 2003 už 10,2 litrů čistého lihu ročně.

Jak omezit pití, aby to nebolelo
Za růstem spotřeby vidí především tlak reklamy a nedostatečné zdanění alkoholu. "U Slováků například šla spotřeba alkoholu dolů po rozdělení. Oni už si nepustili na Slovensku reklamu na alkohol v takové míře a zvedli i spotřební daň," napovídá Karel Nešpor, kde vidí možnost nápravy.

"Politická vůle s tím něco dělat u nás asi je. Politici by s tím rádi něco dělali, ale aby to nebolelo. Zvlášť před volbami. Ale to nejde. Když se trhá zetlelý zub, tak to taky bolí."

Podle Nešpora by omezení spotřeby alkoholu zlepšilo konkurenceschopnost ekonomiky, zdravotní stav obyvatelstva i prestiž České republiky. "Jsme jedničky, ale zatím jen v pití piva na osobu a rok. Ale budoucnost patří střízlivým," cituje Nešpor Masarykův výrok.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video