Hrozba skrytá v permafrostu. Bublající jezera v Arktidě straší vědce

  19:10aktualizováno  19:10
Arktida se otepluje rekordní rychlostí, permafrost taje a nově vznikající jezera jsou zdrojem čím dál větších emisí skleníkových plynů do ovzduší. Vědci varují, že to může dál urychlit oteplování naší planety, píše list The Washington Post.

Hořící led. Vědci demonstrují unikání metanu z arktických jezer. | foto: Getty Images

Dramatická změna odehrávající se v posledních letech za polárním kruhem je podle amerického deníku nejlépe viditelná na jezeru Esieh v přírodní rezervaci Noatak na severozápadě Aljašky.

Jezero o rozloze přibližně dvaceti fotbalových hřišť neustále vře, prská a vyvrhuje kusy bahna. Některé bubliny deroucí se k hladině jsou velké jako grapefruit. Příčinou této působivé podívané je metan.

Fotogalerie

Vědci odhadují, že z jezera denně vybublají dvě tuny metanu. Pro srovnání: stejné množství metanu vypustí šest tisíc krav, které jsou považovány za jeden z největších zdrojů tohoto skleníkového plynu.

Hrozba tajícího permafrostu

Arktida se v současnosti otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a teplota permafrostu je na historickém maximu (psali jsme zde: Arktický permafrost taje jako nikdy předtím, oteplování ovlivní celý svět). Z tající půdy uniká oxid uhličitý a metan, což přispívá k oteplování planety. 

Urputně bublající jezero v aljašské tundře ovšem ukazuje na proces, kterému vědci říkají „zpětná smyčka“. V rozměklé půdě vznikají jezera, permafrost se v nich rychle rozkládá, a to vede k dalšímu uvolňování skleníkových plynů. Velké tání v Arktidě tak dál roztáčí spirálu oteplování.

„Jezera urychlují tání permafrostu. Zrychluje se to,“ řekla listu The Washington Post ekoložka Katey Walter Anthonyová z Aljašské univerzity. Uvolňování metanu ilustrovala tak, že na jednom zamrzlém jezeru vysekala díru do ledu a pak nad ní škrtla zapalovačem. Video dvoumetrového plamene vidělo na YouTube půl milionu lidí.

Jezero Esieh je ovšem jiné než ostatní metanová jezera. Je velmi mělké, na většině míst nemá ani metr. Výjimku ovšem tvoří místa, kde vyvěrá metan. Zde se dno náhle propadá až do hloubky patnácti metrů. Rozbor vzorků naznačil, že zdejší metan je „geologického“ původu. To znamená, že nepochází z rozkládajícího se permafrostu, ale vyvěrá z daleko větší hloubky.

Katey Walter Anthonyová se domnívá, že pod jezerem se nachází velká podzemní kapsa metanu. Podobné útvary podle vědců stojí i za tajemnými krátery na sibiřském poloostrově Jamal. Ty vznikly tak, že nahromaděný metan prorazil díru v permafrostu (více zde: Tajemství sibiřské jámy odhaleno. Věčně zmrzlou půdu prorazil metan). Kolik je v arktické půdě podobných plynových kapes, které čekají na osvobození, nikdo neví.

Ekologové permafrost vnímají jako gigantickou mrazničku. V ní jsou po tisíce let zakonzervované mrtvé rostliny, které se kvůli mrazu nikdy zcela nerozložily. Jak se Arktida otepluje, proces rozkladu se nastartoval a do atmosféry unikají skleníkové plyny.

Jak rychle tento proces probíhá a jaký dopad to může mít na globální oteplování, vědci zatím netuší. Katey Walter Anthonyová tvrdí, že kvůli rozšiřování termokrasových jezer (vodní plochy vzniklé táním podzemního ledu v permafrostu) se mohou emise skleníkových plynů z arktické půdy do roku 2100 zdvojnásobit. Tání permafrostu tak má podle ní na naší planetu stejný dopad jako dva velké státy spalující fosilní paliva – například Německo.

Dominový efekt

Její hypotézu potvrzuje i fakt, že koncentrace metanu po zpomalení na počátku tisíciletí v poslední dekádě opět rychle rostou. Táním permafrostu se zabývala i mezinárodní studie zveřejněná na počátku srpna v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Podle ní procesy jako tání věčně zmrzlé půdy, úbytek metan hydrátů z oceánského dna, oslabování rezervoárů uhlíku a úbytek ledu na hladině polárních moří přispívají k uvolňování nových zdrojů skleníkových plynů a snižují schopnost planety absorbovat uhlík a odrážet teplo.

„Tyto rozdílové prvky mohou potenciálně fungovat jako řada dominových kostek. Jakmile jednu shodíte, posune Zemi směrem k další,“ vysvětlil agentuře Reuters jeden z autorů článku Johan Rockström. „Zastavit pád celé řady dominových kostek může být velmi složité, ne-li nemožné. Některá místa na Zemi se stanou neobyvatelná, jestliže se ‚skleníková Země‘ stane skutečností,“ dodal.

Výroční zpráva amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) o stavu globálního klimatu uvádí, že koncentrace skleníkových plynů v ovzduší dosáhla loni nových rekordních hodnot. Stejně na tom byla v roce 2017 výška hladiny světového oceánu, jež se od roku 1993 zvedla o 7,7 centimetru. 

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Zelení chtějí protlačit k Evropské komisi prošetření dotací pro Agrofert

Premiér Andrej Babiš hovoří na jednání Poslanecké sněmovny o nedůvěře vládě...

Plné prošetření zákonnosti všech evropských dotací určených firmám skupiny Agrofert za dobu vládního angažmá...

Chášukdží a další nepohodlní novináři jsou osobnostmi roku časopisu Time

Džamal Chášukdží na archivním snímku z března 2018

Osobností roku časopisu Time se letos stali novináři, kteří se podle listu postavili za pravdu a zasadili se o fakta. O...

Doživotí a 419 let ve vězení žádá porota pro radikála z Charlottesvillu

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála...

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála, který loni ve Virginii najel autem do...

Najdete na iDNES.cz