Aliance chystá opatření proti teroru

Severoatlantická aliance vyhlásila sérii dodatečných protiteroristických opatření, která mají být připravena do červnového istanbulského summitu. Týkají se především výměny, sdílení a vyhodnocování zpravodajských informací o teroristických organizacích.

Ministři zahraničí 26 členských zemí schválili také operační plány první a druhé fáze afghánské operace, do níž je pod názvem ISAF zapojeno 5600 vojáků členských států včetně ČR. I ta je považována za součást širšího protiteroristického úsilí NATO.

Spojenci si mají vyměňovat tajné informace prostřednictvím Zpravodajského útvaru pro teroristickou hrozbu, který byl nedávno zřízen, ale ještě není v provozu. Vedle sdílení informací mezi spojenci se má zaměřit také na výměnu s dalšími mezinárodními organizacemi a s nečleny zapojenými do Partnerství pro mír.

Tento závazek se velmi podobá tomu, na čem se minulý týden na summitu dohodla Evropská unie. Schůze se ostatně účastnil její Vysoký představitel pro zahraniční politiku Javier Solana; kladl důraz na to, aby se věci dělaly v součinnosti, tedy aby se obě organizace nedublovaly. Z 26 členů NATO je 11 v Evropské unii; za měsíc už jich však bude 21.

"Dohodli jsme se na seznamu zesílených opatření a budeme pokračovat," řekl na tiskové konferenci generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer. "Začali jsme dobře - vyšli jsme z euroatlantického prostoru, abychom se bránili proti hrozbám pro svou bezpečnost. Zapojili jsme do tohoto úsilí partnery. Naše lodě hlídkují ve Středomoří. Ale musíme jít dál."

Podle prohlášení se spojenci rozhodli posílit schopnost odpovědět na volání o pomoc země, které hrozí teroristický útok nebo se stala jeho obětí. Reagovali kladně na žádost poskytnout ochranu aliance pro letní olympiádu v Aténách, stejně jako pro mistrovství Evropy ve fotbale, které se bude konat v Portugalsku. Vyhlásili bez podrobností, že budou zesilovat bezpečnost civilních letů. K prevenci proti teroristickým útokům a nápravě jejich následků má sloužit Euroatlantické koordinační středisko pro odpovědi na neštěstí.

České republiky se bude přímo týkat zvýšená pohotovost pro chemické, biologické, radiologické a jaderné prostředky NATO, jež mají být k dispozici státům, jimž by hrozilo teroristické nebezpečí. V ČR sídlí protichemický prapor NATO složený převážně z českých sil.

"Kategoricky odmítáme terorismus, bez ohledu na jeho příčiny, podněty, formy nebo projevy," uvedli ministři v prohlášení. Zdůraznili, že aliance představuje základní prostředek, jak na terorismus odpovědět.

Schválení operačního plánu pro Afghánistán znamená, že aliance se na dlouho angažuje v této zemi, i když, jak řekl De Hoop Scheffer, nemá v úmyslu ho pokrýt plošně, ale nadále jen poskytovat oporu a zázemí pro vládu a rekonstrukční týmy. Zdůraznil, že NATO nemá v popisu práce například likvidaci makových plantáží, ačkoli obchod s drogami patří k největším problémům země.

"V Afghánistánu je třeba pokračovat, pomoci vytvořit stabilní prosperující zemi, kde je moc v rukou Afghánců," řekl český ministr Cyril Svoboda. Vyslovil se pro selektivní přístup k různým oblastem země, podle toho, jak velké riziko kde hrozí. Označil operaci aliance za dobrou ukázku jejího působení mimo euroatlantický prostor.

Připomněl, že v zemi má základnu organizace Al-Káida a její vůdce Usáma bin Ládin. "Je třeba zde vytrvat a svést zásadní zápas s terorismem." Americký ministr zahraničí Colin Powell na tiskové konferenci po schůzce vyzval alianci k posílení role v Iráku. Řekl: "Spojené státy jsou přesvědčeny, že aliance by měla zvážit novou kolektivní roli v zemi po obnovení irácké suverenity."

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer však namítl, že aliance by neměla přepínat své síly a měla by se soustředit na své priority, kterými jsou mírové mise v Afghánistánu a na Balkáně a boj proti terorismu.


Video