Velvyslanci členských zemí aliance spolu s ruskými představiteli jednali prohlubování vzájemné spolupráce v mnoha oborech.
Jedním z témat byla i možná účast Ruska na případné globální protiraketové obraně. Ruský prezident Vladimír Putin předložil NATO soubor návrhů, jak na programu participovat....více ZDE
Společná rada je podle generálního tajemníka NATO Geroge Robetsona skutečně produktivním mechanismem. "Spolupracujeme v boji proti terorismu a výměně informací a na dohodách o zapojení ruských sil do mírových operací aliance," řekl Robertson.
Důkazem zcela odlišných "nových" vztahů je podle něj i diskuze o velmi žhavých tématech - například kolem intervence v Iráku. Robertson ocenil, že během setkání nedošlo k žádné konfrontaci postojů, tak jako například během války o Kosovo, kdy ruští představitelé bombardování Jugoslávie ostře odsoudili. "Respektujeme názory obou stran a dokážeme o nich diskutovat," řekl Robertson.
Devatenáct nejvyšších představitelů zemí NATO podepsalo s Ruskem dohodu o vytvoření nové rady loni v květnu. Rada má zajistit novou kvalitu vztahů mezi aliancí a Moskvou. Nejvyšší představitelé euro-atlantického společenství ustavení nové rady, takzvané 19+1, označili za faktický konec studené války mezi Východem a Západem.
Znovu by se Rada NATO-Rusko měla sejít tentokrát na úrovní ministrů zahraničí počátkem června v Madridu.
Rada se pyšní úspěchy
Nová Rada NATO-Rusko má za téměř rok své existence i první hmatatelné výsledky. Mezi nejzajímavější patří například dohoda mezi aliancí a Ruskem o společném postupu při dohledávání a záchraně havarovaných podmořských plavidel, kterou obě strany strany podepsaly počátkem února. Znění dohody vzešlo právě z pracovních skupin rady.
Ve smlouvě se Rusko i aliance zavazují, že budou úzce spolupracovat na zvyšování bezpečnosti provozu ponorek včetně výměny informací a výzkumu a v případě nehody především na záchraně posádek havarovaných plavidel.
Rusko se navíc v dohodě zavázalo, že se bude aktivně účastnit společných cvičení, bude standardizovat postupy při dohledávání a záchraně ponorek a vyvíjet nutné vybavení pro záchranné operace. Experti považují tuto dohodu za velký úspěch zvláště vzhledem k tragické havárii ponorky Kursk, kdy Moskva dlouho odmítala pomoc aliančních expertů.
Kreml má obavy z rozšíření
Během jednání Rady NATO-Rusko zopakovali ruští zástupci své obavy z největšího rozšiřování aliance v historii. Moskva už před summitem v Praze, kde aliance fakticky schválila přijetí sedmi nových zemí, měla vážné výhrady především k přijetí pobaltských republik - Litvy, Lotyšska a Estonska.
"Jsme znepokojeni tím, že může dojít k rozmístění sil NATO v nových členských
státech, tak blízko ruských hranic. Členské země NATO navíc dosud nepřijaly upravenou dohodu o konvenčních silách v Evropě, která omezuje počty pro různé druhy zbraní v různých částech Evropy," prohlásil pro ruská média ministr obrany Sergej Ivanov. Sbližování s aliancí nicméně označil za jeden z pilířů k zajištění mezinárodní bezpečnosti.
