Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, k němuž šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyrazí začátkem února do Moskvy. O dalším postupu bude EU rozhodovat podle výsledku návštěvy a osudu Navalného, uvedlo několik ministrů po zasedání.
Unijní státy v pondělí odsoudily potlačení víkendových demonstrací, během nichž ruské bezpečnostní síly o víkendu zadržely několik tisíc lidí. Protestující požadovali propuštění Navalného, který byl zatčen před týdnem, když se vrátil do Moskvy z léčení v Německu. Tam se zotavoval z otravy, kterou Navalnyj připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Den po zadržení na něj soud uvalil třicetidenní vazbu.
Přestože řada zemí od Litvy přes Polsko po Itálii navrhovala potrestat lidi odpovědné za Navalného zatčení a uvěznění. Česko hovořilo o využití nového sankčního mechanismu EU umožňujícího potrestat porušování lidských práv v celém světě. K jednomyslné shodě ale v pondělí ministři na rozdíl od dřívějších sankcí za Navalného otravu nedospěli.
Podporu neměly sankce od řady zemí, mimo jiné Německa, Francie či Lucemburska. „Propuštění Navalného by bylo dobrým začátkem a příležitostí pro nové a lepší vztahy EU a Ruska,“ řekl novinářům lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle něhož je v současnosti chvíle na jednání s Moskvou spíše než na zavádění dalších sankcí.
Podobně smýšlejí i další státy. Hlavním výstupem pondělní debaty je tak Borrellova cesta, která by podle představ některých politiků mohla začátkem února přinést šanci na propuštění prominentního kritika Kremlu.
„Nesdílím názor, že když se věci zkomplikují, není třeba spolu hovořit. Naopak, nyní je chvíle, kdy je třeba více hovořit,“ prohlásil po jednání Borrell. Přesný program cesty podle něj není hotov, měla by však být věnována převážně rozhovorům s vládními představiteli.
Část zemí chce o dalším postupu rozhodovat na základě výsledků jeho návštěvy Moskvy, část až poté, co uplyne 30denní lhůta Navalného vazby. „Shodli jsme se, že počkáme na rozhodnutí (ruského) soudu,“ oznámil například německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země patří v přístupu k Rusku k těm opatrnějším.
Okamžitě Navalného pusťte, žádá Západ. Soud ho poslal na 30 dní do vazby |
„Převážila snaha zasadit se o okamžité propuštění Alexeje Navalného přímo v Moskvě. Předpokládám, že pokud se to nepodaří, k debatě o sankcích se vrátíme. Evropská unie by měla využít tlak, který jí umožňuje její ekonomická síla,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se kvůli koronaviru nemohl zúčastnit jednání ministrů zahraničí Evropské unie.
„Co se týká naší reakce, budeme chtít od pana velvyslance Zmejevského vysvětlení zadržení i násilného potlačení protestů a sdělíme mu náš postoj k celé věci,“ dodal Petříček.
EU již v říjnu potrestala šest ruských činitelů v souvislosti s Navalného otravou a některé země chtěly dnes dosáhnout shody na rozšíření tohoto seznamu. Europoslanci v usnesení přijatém minulý týden navrhli zajít ještě dále a zmrazit majetek oligarchů blízkých Kremlu či zastavit stavbu podmořského plynovodu Nord Stream 2 vedoucího do Německa. Ta má však i přes nesouhlas zemí východního křídla EU stále podporu německé kancléřky Angely Merkelové.
