1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

  5:00aktualizováno  5:00
Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis potupných Moskevských protokolů mělo zmírnit postupné stažení tanků z ulic do kasáren. Jak napsal tehdejší tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář v knize Mráz přichází z Kremlu, lidé toužili uvěřit v jakoukoliv naději. Po uplakaném Dubčekově projevu se alespoň na chvíli uklidnili: „Národ znovu uvěřil, že není vše ztraceno, že zbývá dost naděje a že Alexander Dubček je ten, kdo ji uskuteční.“ Byl to však omyl.

Moskevské politbyro mělo zřejmě vše, do posledního detailu, připravené už v Moskvě. Odstranit bezprostředně po podpisu protokolů Dubčeka a jeho nejbližší spolupracovníky z nejvyšší politiky bylo nemožné. Občané by jen těžko uvěřili lidem přímo napojeným na sovětské vedení. Velká část veřejnosti už tehdy považovala funkcionáře kolem Vasila Biľaka a Aloise Indry za kolaboranty a v čele strany by je akceptovala jen obtížně.

Užiteční hlupáci?

Mnohem lepším scénářem byla dobře promyšlená sovětská taktika, ve které by role užitečných hlupáků sehrály přímo tváře reformního procesu. Brežněv se v průběhu celého podzimu 1968 snažil na Dubčeka působit dojmem starostlivého staršího bratra. Nechal ho žít v iluzi, že vojska zemí Varšavské smlouvy Československo po normalizaci poměrů opustí a že okamžitý odchod prvního tajemníka z funkce by jen rozhořčil veřejnost, která s ním stále ještě sympatizovala.

Z výstavy Nakonec přijely tanky -

Čtveřice protagonistů pražského jara 1968 - předseda vlády Oldřich Černík, 1. tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexander Dubček, prezident republiky Ludvík Svoboda, předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský

Podobně sovětští pohlaváři komunikovali i s ministerským předsedou Oldřichem Černíkem a dalšími reformátory. Chtěli je udržet u moci co nejdéle, ale přitom je postupně obklopovali lidmi, kteří měli plnou důvěru Moskvy a byli připraveni tváře pražského jara kdykoliv zradit a vystřídat.

„Dobrovolné“ odchody

Ke „střídání stráží“ došlo nakonec s odstupem, navíc postupně, aby to nebylo na první pohled nápadné a nevyvolalo to přehnanou reakci občanů. Jeden z tvůrců reformního Akčního programu z dubna 1968 Zdeněk Mlynář odstoupil z funkce tajemníka ÚV KSČ v listopadu. Další „dobrovolné“ odchody následovaly ještě během podzimu. Josef Smrkovský pak v lednu opustil funkci předsedy Národního shromáždění.

Ruku v ruce s opouštěním reforem a utužováním poměrů se k moci dostávali lidé, které byla Moskva ochotna akceptovat. Už při jednání o Moskevských protokolech získal důvěru sovětského politbyra místopředseda vlády a umírněný reformista Gustáv Husák. Brežněv považoval tohoto bývalého politického vězně za kompromisního kandidáta na funkci prvního tajemníka ÚV KSČ. Těšil se v té době veliké důvěře občanů a na Slovensku slavil úspěch s prosazením federalizace ČSSR, posledního úspěšného projektu pražského jara.

Mezitím byly nenápadně odstraňovány výdobytky pražského jara. Omezována byla svoboda slova, plíživě se obnovila cenzura v médiích. Zastaveny byly ekonomické reformy Oty Šika, který nakonec odešel do emigrace ve Švýcarsku.

Selhání osobností pražského jara

Postoje dvou nejvýraznějších tváří reforem, Alexandra Dubčeka a Oldřicha Černíka, jsou dodnes interpretovány rozdílně. Jejich obhájci tvrdí, že se snažili svými smířlivými postoji k utužování poměrů zachránit alespoň střípky obrodného procesu z roku 1968. Jejich kritici tvrdí, že upřednostnili osobní prospěch a mocenské ambice, aniž by ovšem tušili, že je Moskva s kolaboranty už dávno odepsali.

1968: Dvacet let po upálení rozhýbal Jan Palach revoluční rok 1989

Po vyhrocených událostech v pražských ulicích po výhře Československa nad Sovětským svazem během jarního mistrovství světa v hokeji v roce 1969, kdy v ulicích proti okupaci protestovaly tisíce lidí, donutil Brežněv Dubčeka k rezignaci. Na jeho místo nastoupil Gustáv Husák, menší zlo, jak se tehdy o něm mluvilo. 

Alexander Dubček se stal předsedou Federálního shromáždění a v této funkci ještě podepsal pendrekový zákon, který umožnil mocenským složkám brutální perzekuci demonstrantů po 21. srpnu 1969. On sám přitom později tvrdil, že pro něj nehlasoval a byl k jeho podpisu až zpětně donucen novým vedením KSČ.

Na podzim byl odvolán z funkce předsedy parlamentu a jmenován velvyslancem v Turecku. I odtud byl nakonec stažen a v roce 1970 byl z KSČ vyloučen. Pak pracoval ve státních lesích jako mechanizátor.

Oldřich Černík se udržel v premiérské funkci ještě déle. Až do roku 1970. Ochotně přisluhoval v počátcích normalizace a neštítil se odsouhlasit krvavé zákroky proti demonstrantům během roku 1969. I jeho ale nakonec dostihla účast na reformách během pražského jara. 

V roce 1970 byl vyloučen z KSČ, ale neskončil v dělnických profesích nebo v disentu jako jeho bývalí kolegové. Až do penze pracoval jako ekonomický náměstek Studijního a typizačního ústavu v Praze.

Odvážný Kriegel

Řada reformních komunistů byla po nástupu normalizace vězněna, mnozí z nich se podíleli na vzniku ilegální opozice. Jako jeden z prvních byl z KSČ vyloučen muž, který nepodepsal Moskevské protokoly a který mohl skončit jako vůbec první politický vězeň po srpnové okupaci – František Kriegel. Stranu musel opustit už v květnu 1969. 

Už v Moskvě se odmítl podílet na počátcích normalizace. V roce 1970 byl donucen odejít do penze a podílel se na činnosti disentu. Patřil mezi první signatáře Charty 77. Po jeho smrti byla na jeho počest zřízena Cena Františka Kriegla, která je udělována za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Další z rubriky

Odstupte, vyzval Babiše Netolický. Chovanec nebude o nedůvěře vládě hlasovat

Martin Netolický

Tak tvrdý hlas z vládní ČSSD vůči premiérovi a šéfovi ANO Andreji Babišovi ještě v eskalující kauze Čapí hnízdo...

Policie vyšetřuje pobyt Babišova syna na Krymu jako zavlečení, snaží se o kontakt

Šéf pražských policistů Jan Ptáček hovoří na tiskové konferenci Policie ČR k...

Věc údajného únosu premiérova syna na Krym nyní česká policie prošetřuje jako možný trestný čin zavlečení, sdělil na...

Je to hyenismus. Muž na záznamu je zřejmě duševně nemocný, řekl Zeman

Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem. (15. 11. 2018)

Prezident Miloš Zeman se v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem vyjádřil i k aktuální kauze okolo premiérova syna...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz