„Víme, co chceme a co potřebujeme k zajištění obrany naší země,“ uvedl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Do roku 2027 by chtěl významně posunout schopnosti české armády na kvalitativně vyšší úroveň.
Připouští, že to nebude jednoduché. „Jde o jeden z nejambicióznějších plánů v novodobé historii,“ konstatoval šéf sekce rozvoje sil Ivo Střecha a jeden z jeho nejbližších spolupracovníků.
Modernizace české armády by měla stát až sto miliard korun. Podle Střechy bude spočívat především v nákupech nové a modernizaci stávající techniky pozemních a vzdušných sil. „Tak, aby armáda byla schopná reagovat na současné a samozřejmě i budoucí hrozby,“ řekl. Upozornil, že půjde celkově o více než sto různých projektů. „Není to jen o nákupu nového železa, ale také o modernizaci toho starého,“ dodal.
Velení chce vycházet z Koncepce výstavby Armády ČR, na které pracoval Opatův předchůdce v čele generálního štábu Josef Bečvář. Nové velení chce s drobnými úpravami pokračovat v nastoleném směru.
Opata představil pět klíčových oblastí, které u něj mají prioritu a na které se chce zaměřit.
1 Projekty okamžitého dopadu
Rychle viditelnými investicemi do obrany mají být projekty okamžitého dopadu. Ty zahrnují do roku 2020 nákupy 5 500 nových balistických vest, 14 500 přileb, 4 100 přístrojů pro noční vidění nebo ručních zbraní a další výstroje. „Máme na to zhruba dva roky, jde o základní taktickou výstroj,“ řekl Opata.
2 Výstavba sil
Za klíčovou považuje nový náčelník generálního štábu výstavbu nových jednotek. Podle Opaty má vzniknout například výsadkový pluk, velitelství kybernetických sil a informačních operací nebo jednotka o velikosti praporu, která by se starala o přijmutí a logistickou podporu spojeneckých jednotek na našem území.
Za naprosto zásadní pak Opata podle svých slov považuje přezbrojení současné 7. mechanizované brigády na nová pásová obrněná bojová vozidla pěchoty. Cílem je mít do pár let moderní „těžkou“ brigádu určenou pro operace NATO.
3 Modernizace a nákupy
Řada projektů není nových, o většině se mezi bezpečnostními experty, politiky i na veřejnosti mluví minimálně několik let. Opata považuje za klíčové především čtyři z nich.
Požadavky na vrtulníky
|
- Nákup nového pásového bojového vozidla pěchoty
Armáda požaduje až 210 nových obrněnců v několika verzích, které nahradí zastaralé a dosluhují BVP-2. - Nákup děla NATO
Modernizace dělostřelectva také není novým tématem. Armáda chce 52 nových děl v aliančních standardech, které nahradí samohybné houfnice Dana. - Víceúčelové vrtulníky
Zakázka na dodávku dvanácti víceúčelových vrtulníků pro armádu má zpoždění. Navíc ji na popud ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (za ANO) prošetřuje Vojenská policie. Konkrétní důvody, proč se obrátila na vyšetřovatele, ale neuvedla. V dubnu přitom avizovala, že tendr na dodávky strojů ministerstvo obrany vypíše v létě. Šlechtová předchozí nejvyšší velení armády kritizovala, že požaduje vrtulníky, které „ani neexistují“.
Podle generála Střechy je víceúčelovost strojů novým trendem, zvláště u armád české velikosti, která si nemůže dovolit několik specializovaných typů strojů. „Parametry jsou nadefinovány. Já osobně vím minimálně o pěti vrtulnících, které s takovými parametry existují,“ prohlásil náčelník štábu Opata. - Radar typu MADR
Nákup osmi mobilních radarů MADR pro českou armádu za zhruba 3,5 miliardy korun od izraelského výrobce Elta Systems se neustále komplikuje a oddaluje. I když obchod byl už před podpisem smlouvy.
Nejnovější ránu pořízení špičkového vybavení, známého například z izraelského systému protiraketové obrany„Iron Dome“, zasadil docela nedávno verdikt bezpečnostního výboru NATO. Podle Air and Missile Defence Command and Control Security Acreditation Board (ASAB) není možné, aby byl do aliančního systému zapojen systém, který nepochází z členské země NATO.
Důvodem jsou případná bezpečnostní rizika, která s sebou nesou necertifikované softwarové systémy. „Jde o certifikaci a to není věc, která by tu nikdy v minulosti nebyla,“ konstatoval Opata. Pořízení radarů označil za jeden z klíčových projektů, které armáda nutně potřebuje. Opata je přesvědčený, že se situaci nakonec podaří vyřešit. - Tanky, minomety, drony, střely i gripeny
Mezi další připravované projekty pak patří lehké obrněné vozidlo pro jednotky chemické, biologické a radiační ochrany. Jde o 80 kusů speciálně upravených vozidel Iveco. Spekulovalo se o tom, že byl projekt zastaven. Opata to ale odmítl s tím, že se již čeká jen na poslední posudky.
Velení armády by rovněž chtělo pořídit nové samohybné minomety nebo pontonové mostní soupravy a počítá také s nákupem dalších dvou transportních letounů CASA. Zajímavý pak bude projekt dílčí modernizace tanku T-72M4 CZ.
„Je to problémový projekt z minulosti. Díky dílčí modernizaci systému řízení palby bude armáda schopná udržet tankové schopnosti do roku 2026,“ naznačil Střecha. Podle Opaty pak do té doby bude muset od politiků padnout jasné rozhodnutí, co s tankovým vojskem dál.
Systém řízení palby tanků využívá dnes již zastarávající termovizní kamery, které se nevyrábějí. Musí být nahrazeny novým systémem.
Do roku 2025 chce armáda také vybrat nové drony, které by už nesloužily jen k průzkumu, ale byly schopné nést i zbraně. Podobně také nadzvukové stroje Gripen mají být díky novému vybavení a výzbroji schopné úderů na pozemní cíle.
Náhrady se má dočkat také protiletadlový raketový komplex 2K12KUB. Současné čtyři palebné baterie mají nahradit rovněž čtyři baterie ale nového systému. „Tuto oblast chceme řešit komplexně, tedy nákupem něčeho nového,“ uvedl generál Jaromír Alan, šéf sekce plánování schopností.
4 Systém velení a řízení
Velení armády připravuje přechod na třístupňové velení. Strategická úroveň bude mít na starost generální štáb, operační úroveň bude spadat pod dvě operační velitelství a taktická úroveň se bude týkat samotných jednotek.
„Cílem je zvýšit reakční schopnosti armády. V podstatě je to podobné jako ve velkých nadnárodních firmách,“ řekl Opata.
5 Nábor personálu
Hlavním cílem je doplnit bojové útvary a rozšířit aktivní zálohu. „Daří se nám ročně přijmout až 2 tisíc nových vojáků. Máme, co nabídnout a chceme zájmu veřejnosti využít,“ předestřel Opata.
Na sklonku loňského roku měla česká armáda necelých 24 tisíc profesionálních vojáků. Do roku 2025 by měla mít až 30 tisíc vojáků a 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy.
„Vážím si každého, kdo se rozhodne dobrovolně vstoupit a v případě potřeby bránit svou vlast,“ vzkázal Opata.
