Covid-19 je onemocnění, které nejčastěji postihuje dýchací cesty a plíce. Nyní se ukazuje, že virus poškozuje i srdce. Jak SARS-CoV-2 ovlivňuje srdce?
Ze začátku pandemie jsme nevěděli příliš o tom, jak moc tento virus bude napadat srdce. Mysleli jsme si, že je to především druhotné postižení. To, co je samozřejmě do očí bijící, je postižení plic, rozsáhlé zápaly plic s dýchacími potížemi, které vedly k tomu, že někteří pacienti museli být zaintubováni či připojeni na mimotělní oběh.
To je samozřejmě problematické pro pacienty se srdečním onemocněním. Pokud nemá srdce dost kyslíku, tak poměrně rychle selhává, nebo u něj může dojít k vývoji poruch srdečního rytmu, které pacienta mohou přivést případně až k nepříznivému konci. Postupně se ale ukazuje, že to není jediné postižení.
Co ještě se lidem s covid-19 může stát?
Dalším postižením, které se našlo poměrně často, jsou krevní sraženiny v jednotlivých cévách, včetně plicního oběhu, což může přetížit srdce. Teprve nedávno se ukázalo při použití vysoce citlivých diagnostických metod jako je například magnetická rezonance, že část pacientů má známky zánětu srdečního svalu.
A to je problematické.
Ano. Zánět srdečního svalu může být stejně relativně přechodná a dobře tolerovaná věc s dobrou prognózou, ale stejně tak může vést ke srdečnímu selhání, případně k poruchám srdečního rytmu a může být příčinou úmrtí.
Aleš Linhart Je kardiolog, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je také předsedou České kardiologické společnosti. Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, působil také v pařížské nemocnici Broussais a absolvoval stáž na Texas Heart Institute v Houstonu.  |
Jak se zánět srdečního svalu léčí?
V tom je právě problém, protože neexistuje žádná specifická léčba. Pokud má pacient projevy srdečního selhávání, léčíme ho úplně stejně jako kdyby měl srdeční selhávání z jiných příčin. Pokud má selhávání srdečního rytmu, tak léčíme to. Na to máme různé techniky, léky, přístroje, to možné je. U některých zánětů se navozuje útlum imunity, ale v to v případě virové aktivní infekce není použitelná strategie.
Dokážete říci, u jak velkého procenta lidí nakažených covid-19 se zánět srdečního svalu objevil?
Úplně poslední data pochází z Německa, kdy autoři studie skenovali velké množství pacientů a zjistili, že 78 procent z nich mělo po prodělané infekci nějaké známky na magnetické rezonanci, které naznačovaly srdeční zánět. Výrazné známky srdečního zánětu mělo asi 60 procent pacientů. Jinými slovy to vůbec není vzácná záležitost.
Ale abych neděsil, většina těchto stavů bývá plně reverzibilní, čili plně vratná. Ti, kteří jsou zánětem postiženi, se uzdraví bez nějakých trvalých následků. Ovšem když říkám většina, tak to neznamená všichni.
Zánět srdečního svalu způsobí i chřipka
Takže co se týče srdce, není to nyní podobné jak u plic, kdy se zjistilo, že část lidí vyléčených z covid-19 má i po několika měsících poškozené plíce?
To se takto říci nedá. My zatím nevíme, jak to bude do budoucna. Je třeba si přiznat, že infekce je hrozně mladá. Potřebná data pro Českou republiku ani pro Evropu zatím neznáme. Musíme počkat několik měsíců, možná rok, abychom mohli říct, jaké jsou trvalé následky. Nyní pouze víme, že viry podobné novému koronaviru, SARS a MERS, záněty srdce také způsobovaly a někteří lidé měli trvalé následky. Nicméně zánět srdečního svalu může způsobit u kardiaků i chřipka.
Následky koronaviru? Může poškodit srdce i mozek, říká Prymulův nástupce |
Dokážete říci, kolik procent lidí, kteří byli pozitivní na koronavirus, mělo kardiovaskulární problémy?
Zde se musíme opět opřít o data ze studií. Například z čínských vyplynulo, že více než polovina pacientů, kteří stonali těžce, byli kardiaci, to znamená že měli nějaké srdeční, cévní onemocnění.
Proč tomu tak je?
Jsou to lidé, jejichž srdce je nemocné a další zdravotní zátěž těžce snášejí. V důsledku toho mají samozřejmě horší průběh. To se projevuje zejména dechovou tísní.
Naznačujete, že kardiaci i bez koronaviru mají dost svých zdravotních potíží. Předpokládám, že pokud se tyto potíže spojí s koronavirem, může to být problém.
Ano. Například podle studie tito pacienti měli vyšší riziko, že pro ně bude nemoc fatální. Musíme si ale uvědomit, že srdeční a cévní onemocní jsou v populaci docela častá věc. Máme 300 až 400 tisíc pacientů se srdečním selháním, máme tady až 40 procent populace s vysokým tlakem, velké procento lidí prodělalo nějakou mozkovou, cévní příhodu, infarkt. Jinak řečeno, máme tady velkou část populace, která je v podstatě riziková.
Jak by se lidé s kardiologickými problémy měli v dnešní době chovat, co mají dělat?
Principy jsou poměrně jednoduché. Víme, že bariérová opatření jsou schopna omezit riziko infekce. V první řadě bych opravdu nezlehčoval koronavirovou infekci. Lidé by rozhodně neměli mít pocit, že se jim nemůže nic stát. Pokud má člověk nastavenou nějakou léčbu, rozhodně by ji neměl přerušovat. A samozřejmě v případě zhoršení stavu by lidé neměli léčení odkládat, protože čím dřív pacient přijde, tím lépe se všechny komplikace dají řešit.
Nesmí se zanedbat prevence
Mluvíte o tom, že by se lidé neměli vyhýbat svým lékařům. Nicméně na jaře to dělali. Řešíte už nyní třeba s kolegy případy kardiaků, kteří zanedbali prevenci na jaře kvůli koronaviru?
Měli jsme pacienty, kteří přišli pozdě se závažnými formami onemocnění. Nepochybně pacienti, kteří zanedbali prevenci, tady také jsou. To je určitě špatně.
Riziko, že budu infikován v ambulanci, kam přicházím kvůli prevenci, je ale relativně malé. Samozřejmě jiná věc je na urgentních příjmech, kde pochopitelně riziko může být výrazně vyšší. Na druhou stranu, pokud mám nějaké potíže, tak myšlení, že ‚jak to přišlo, tak to i odejde‘, je často důvodem ke zdržení, který nám zase bere zbraně z rukou a my pak často nemůžeme s těmi onemocněními účinně bojovat. V případě infarktu jde například o minuty a když pacient zavolá pozdě, protože čeká, že to samo přejde, protože se bojí, že v nemocnici dostane koronavirus, tak to je opravdu nešťastná situace.
Lidé vyléčení z covidu-19 mají i po měsících poškozené plíce, ukázala studie |
Opakuje se stav z jara a odkládají lidé návštěvy u lékařů?
Ano, vidíme, že pacienti odkládají svá vyšetření, přeobjednávají se.
Snažíte se nyní pacientům domluvit, aby opravdu přišli?
Naše komunikace směrem k nim je pochopitelně omezená, ale snažíme se nabídnou termíny. Nemůžeme je aktivně vyzývat, na to nemáme kapacity a často ani prostředky. Musíme obecně apelovat na nemocné, aby přišli, když mají potíže, a aby prevenci nezanedbávali. Prevence je sice běh na dlouhou trať, ale běh, který v okamžiku, kdy se přeruší, může vést ke komplikacím.
Pokud by se epidemiologická situace nadále zhoršovala, tak některé věci se dají přenést do virtuálního prostoru, konzultacemi na dálku, jak jsme to dělali i na jaře.
Covid není chřipečka
Máme čísla, která by ukazovala, že například po ukončení nouzového stavu stoupl počet infarktů ve srovnání s jarem?
Na to je ještě brzy. Čísla s infarkty máme s větším zpožděním k dispozici, protože vykazování infarktu je věc, která dobíhá řadu měsíců. Říct, jaký byl trend, nemohu, to se nejdříve dozvíme až za rok. Během lockdownu jsme ale zaznamenali paradoxní pokles počtu infarktů, což mohlo být dáno právě tím, že někteří se do nemocnice vůbec nedostali, protože se báli. Ale může to být i tím, že jsme najednou měli takové globální prázdniny, které jsou přece jen spojené s nižším stresem.
Začíná nám období chřipky. Praktičtí lékaři začínají očkovat, zejména starší lidi a ty s chronickým onemocněním. Když srovnáte chřipku a koronavirus, dokážete říci, co je pro kardiaka více nebezpečné?
Záleží na tom, o jakém typu chřipky mluvíme. Byly různé chřipkové pandemie, které byly způsobené různými kmeny a každá z nich byla jinak nebezpečná. Když si ale srovnáme, co se děje se zdravotním systémem v době infekce koronavirem a v době chřipkové epidemie, tak z toho jasně vyplývá, že ta onemocnění nejsou srovnatelná.
Zdravotní systém vyspělých zemích typu Itálie, Británie, nekolabuje v důsledku chřipkové epidemie, ale zkolaboval velice rychle v okamžiku koronavirové infekce. Covid-19 rozhodně není chřipečkou, onemocnění se nesmí podceňovat.
Jak jste naznačil, chřipka způsobuje u lidí i onen zánět srdečního svalu. Způsobuje i nějaké další zdravotní komplikace?
Měli bychom si říct, že pokud mám kardiologické onemocnění, tak každá zátěž organismu představuje nebezpečí. Řada pacientů s kardiologickými onemocněními má potíže i v klidu, při běžném fungování. A do toho teď najednou přijde zánět, který představuje koronavirus či chřipka. Vemte si, že i zdravý člověk, když dostane 39 stupňů teplotu, tak je to pro něj situace, se kterou se vyrovnává obtížně. Kardiak tím hůř. Není nic, co by mu umožnilo to onemocnění překonat bez komplikací.
Mají se kardiaci nechat na podzim očkovat proti chřipce?
Pokud nemají nějakou kontraindikaci očkování, tak to doporučujeme. Pacienti mají poté skutečně menší riziko srdečního selhání a dalších komplikací. Očkování je opravdu něco, co bychom neměli podcenit.
Od 13. do 24. září jste měli online sjezd České kardiologické společnosti. Byl letos hlavním tématem koronavirus?
Koronavirus rozhodně nebyl zásadním tématem. Samozřejmě jsme o něm hovořili, ale sledujeme kardiovaskulární tématiku ze všech úhlů pohledu. Například poslední novinky v kardiologii jsou poměrně zásadní.
Takže jsme se snažili podělit se o to, co je nové, abychom kvůli koronaviru nepřestali nahlížet na to, co je naší základní povinností a cílem. To znamená snížit kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost v České republice. A ta je stále poměrně vysoká, podle některých statistik jsme třetí nejhorší v Evropě, takže máme co dohánět.
