Tím překvapujícím na tomhle albu je jakási mezižánrovost a poklidná uměřenost. Nevládne na něm jazzová improvizace: nikdo ze členů ansámblu se sólisticky nepředvádí. Betty Lee má vzácný talent přizpůsobit nejen výraz, ale do značné míry i barvu hlasu tomu, co zpívá.
Zní stejně sympaticky v Otisu Reddingovi (The Dock of the Bay), v Jeromu Kernovi (Smoke Gets in Your Eyes) nebo v Haroldu Arlenovi (Somewhere Over the Rainbow). Sympatický odstup s přehledem se ovšem trochu ztrácí v Zawinulově Mercy Mercy, Mercy: snad je to tím, že tahle hudba je asi nejblíž nejen jejímu srdci, nýbrž také jejím obvyklým vyjadřovacím prostředkům. Ale jinak zní na albu bez jakýchkoliv manýr nightclubových zpěvaček. Ano, nepřekročí rámec citlivého a spolehlivého podání melodie, nicméně tu nabídne s mimořádným citem pro styl. Standardům dodá náležitou kultivovanost, tam kde je vhodné (například v Bachelorette z dílny Björk), nasadí působivě kousavý rejstřík.
o albuBetty Lee + Ondřej Pivec New York Trio: I Wish You Love. CD, stopáž 44:50, vydala firma Cube Metier. |
5 + 3 = I Wish You Love
Malým objevem tu však je i zvuk Pivcova amerického tria. Do popředí vystupuje především kytarista Jake Langley. Jeho plynulé linky jsou melodicky vynalézavé, inteligentní a vedeny jsou s hudební logikou. Hráč zůstává převážně ve střízlivé, uměřené poloze, větší míru exprese si (ostatně jako celý soubor) dovolí v už zmíněné Bachelorette, jednom z nejpozoruhodnějších snímků alba. Pivec střídá Rhodesovo piano se svými hammondkami, jejichž zvuk, rejstříky a barvu bohatě varíruje. Pečlivě se vyhýbá klišé a rutině, i u něho vládne sympatická střídmost až střízlivost.
Podobně příjemně působí výběr repertoáru. Po pěti standardech uzavírají album tři jakoby bonusy: Bachelorette, společná písnička Pivce a Betty Lee nazvaná The Coffee Song (napsaná s poněkud nezvyklou konstrukcí: ke klidnějšímu refrénu připojí působivý emfaticky rozjuchaný dovětek) a potom výrazné ztišení na rozloučenou - v titulní písničce francouzského šansoniéra Charlese Treneta I Wish You Love.
Docela hezký recept, jak by mohlo vypadat ideální album inteligentního popu. Problém tkví však v tom, že v muzice - a dokonce ani ne v inteligentním popu - se dalším kuchařům nedoporučuje vařit dle receptu již jednou vyzkoušeného. Jinak je z toho rozvařený plagiát...
Seznam skladeb a obsazení1. (Sitin’ on) the dock of the bay (Otis Redding & Stephen Cropper) 5:40 Obsazení: Internetové odkazy: |